Trump Evropu bránit nechce. Pro útok Ruska na NATO je proto nejlepší čas, obává se politolog Masala

„Pozornost Spojených států se zcela vyčerpala válkou proti Íránu, v níž Američané vypálili téměř všechny své zbraně. Ze strategického hlediska je nejlepší čas na útok na nějakou členskou zemi NATO právě teď,“ domnívá se Masala, jehož kniha má podtitul Možný scénář.

Čtěte také

Putin nemá výčitky, ale spokojený taky není. Od třetího týdne války je vyděšený, domnívá se Votápek

„Navíc Donald Trump pronesl několik poznámek, které by mohly Rusy utvrdit v tom, že Američané nebudou Evropu před ruským útokem bránit,“ doplňuje.

Jedinou překážkou je tak dnes válka na Ukrajině, která Rusy zaměstnává a vyčerpává, čímž jim brání v dalších dobyvačných ambicích.

„Rusko má chuť znovu vytvořit Sovětský svaz. Chce ovládnout Ukrajinu a své předpolí neboli to, čemu v devadesátých letech říkalo ‚blízké zahraničí‘ – a to politicky i ekonomicky,“ tvrdí Masala pro Český rozhlas Plus. „Pokud bude Rusko chápat konec války proti Ukrajině jako své vítězství, podnítí to jeho záměr jít ještě dál.“

Čtěte také

Boháč: Putin se na mír netěší. Traumatizovaní vojáci se budou ptát, zda to mělo smysl a hrozí otřesy

Naopak vítězství Ukrajiny by podle něj na ruské domácí politické scéně mohlo vyvolat řadu otázek o smyslu konfliktu, ekonomických ztrátách a lidských obětech. Je ovšem otázka, jak by takové vítězství vypadalo, protože předběžné scénáře s velkými ústupky pro Rusko nepočítají.

„Vítězstvím pro Ukrajinu by bylo, kdyby Rusové byli v jednáních nuceni se něčeho vzdát. Ne nutně Krymu či Donbasu, ale například Záporoží nebo Chersonu. To už by byl symetrický výsledek – a to je pro Ukrajinu vítězství a pro Rusko prohra,“ vysvětluje politolog a uznává:

„Nejlepším možným výsledkem by samozřejmě bylo úplné stažení Rusů z Ukrajiny. Ale my musíme přemýšlet o tom, jaký je druhý nejlepší výsledek pro Ukrajinu.“

Počkat, až situace dozraje

Kniha Když vyhraje Rusko pracuje také s personální obměnou v Rusku – prezident Vladimir Putin v ní odstupuje a na jeho místo přichází nový mladý prezident.

„Mým hlavním záměrem bylo v ději vytvořit hybnou sílu, která by se podobala té, kterou jsme měli, když se dostal k moci Michail Gorbačov,“ vysvětluje autor knihy a vzkazuje:

Čtěte také

Definitivní konec války na Ukrajině přijde, až zemře Putin, míní spisovatel Kurkov

„Chtěl jsem také varovat: nenechte se zmást lidmi v Rusku, kteří se tváří jako umírnění nebo liberálové, protože to (válka na Ukrajině, pozn. red.) není Putinova válka. Je to válka režimu. Takže ať nahradí Putina kdokoli, může to být okouzlující a milý chlap, ale bude mít stejnou agendu.“

To je podle Masaly vidět také na předvídatelnosti ruského operativního plánování. Vladimir Putin od počátku svého působení nastolil plán, který postupně naplňuje.

„Putin je vysoce předvídatelný. Je to velmi racionální vůdce – to neznamená, že rozhoduje správně. Můžete být racionální a dělat špatná rozhodnutí na základě informací, které máte,“ charakterizuje.

„Ale když se podívám na Putina, tak od chvíle, kdy se dostal k moci, má svůj plán a tento plán sleduje. Má také to, čemu říkáme strategická trpělivost. Ví, že ho nečeká rychlé vítězství, ale může počkat, až situace dozraje, aby dosáhl svého,“ všímá si politolog.

Rozdrobená Evropa

Putin podle něj také ví, jak působit na další světové lídry a která spojenectví prioritně udržovat. Proto v tuto chvíli Masala vylučuje použití jaderných zbraní, což by vadilo Číně. Ta Rusku pomáhá se zbrojením, tudíž její zájmy bere Putin na vědomí.

Čtěte také

Bříza: Rusko nemá zájem o drahé jaderné závody, které by prohrálo. Veškerou sílu teď věnuje Ukrajině

Naopak postoje evropských lídrů prý vnímají Rusové spíš jako nápovědu o tom, jaká síla a jaké odhodlání bránit se na kontinentu panuje. Pokud Unie ukáže jednotnost a rozhodnost, může podle Masaly napadení předejít. Pokud se ale Rusku podaří spolupráci mezi členskými státy rozdrolit, stane se z Evropy snadný cíl.

„Pokud se NATO zhroutí, bude vývoj v Evropě docela obtížné kontrolovat. Například pobaltské státy jsou tak blízko Ruska a jsou tak malé, že pokud nemají nikoho, kdo by byl ochoten a schopen je chránit, tak se s Ruskem budou muset dohodnout,“ uzavírá Masala a dodává:

„To by změnilo celou bezpečnostní krajinu. Některé evropské země by pak byly vtaženy do ruské propasti a některé ne. Rusku by to nicméně stačilo k ovládnutí části jeho blízkého zahraničí.“

Jsou evropské země v bezpečí před ruským útokem? Za jakých podmínek může Vladimir Putin odstoupit z funkce? A hrozí, že by Rusko použilo jadernou zbraň? Poslechněte si celý rozhovor.