Cimrmanova země. Stát je průkopník slepých uliček, jsem z toho naštvaný, říká šéfkontrolor Kala

„To je to, z čeho jsem naštvaný, protože si myslím, že jsme ty podmínky měli na začátku mnohem lepší,“ upřesňuje s odkazem na mezinárodní srovnání.

Čtěte také

iROZHLAS

Podle úřadu stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí. Výdaje převýšily příjmy

Kala zároveň upozorňuje, že v Česku řada věcí skvěle funguje v soukromém sektoru, od bankovnictví po dopravu zásilek, zatímco na úřady se stále musí chodit osobně.

„Musíte žádat o věci, které úředníci vědí a mohli by je udělat i bez toho, aby vás obtěžovali. Banky už také nechtějí, aby k nim lidé chodili s každým příkazem k úhradě. Šetří tím ohromné peníze. To je ta podstata, které se v té zprávě hodně věnujeme,“ vysvětluje.

Nejvyšší kontrolní úřad kritizuje postup digitalizace, která za posledních pět let vyšla na 100 miliard korun, ale digitalizována je zatím jen necelá pětina služeb státu. I přes vynaložené prostředky se tak kýžený efekt nedostavuje. 

Čtěte také

Kolabující systém stavebního řízení nebo nezabezpečený eTurista. Digitalizace státu není vždy úspěšná

„Myslím, že jsme v pasti digitálního skanzenu – digitalizujeme procesy, které byly nastaveny před třeba 50 lety, kdy byly jen papíry a kartotéky,“ soudí s tím, že v soukromém sektoru transformace zabrala řádově kratší dobu. Spolu s ministry by ovšem na pranýři měli být podle něj i lidé na nižších úrovních, kteří mají jednotlivé agendy na starost.

Kala přitom vyzdvihuje někdejší kvality české byrokracie, kdy od dob Rakouska-Uherska po „gulášový socialismus“ sice vše dlouho trvalo, ale nakonec dospělo do cíle. „Ale nezachytili jsme nástup nových technologií. Úřady jsou utvrzováni v tom, že ony přece fungují dobře, k občanům se snaží chovat vstřícně a podobně. Ale nepřišel žádný zásadní modernizační impulz, který by nás pošťouchl do dalšího tisíciletí,“ shrnuje.

Země Járy Cimrmana

V letech 2020 až 24 se v Česku podařilo zprovoznit na 300 kilometrů dálnic a silnic I. třídy za 110 miliard korun. Horší je to ale s budováním odpočívek – z 18 označených za prioritní není hotová ani jedna, například proto, že jsou v rozporu s územními plány obcí.

Čtěte také

Zdravotnictví bez papírů? „Nové eZdraví zatím není moc daleko, moje data ještě nemá,“ tvrdí Koubský

„Takže všichni pracujeme, všichni se snažíme a výsledek je, že odpočívky nemáme. Chybí tisíc míst pro kamiony, které, jak každý vidí, stojí na výjezdech, pumpách, prostě kdekoli, protože mají povinnost dodržovat přestávky,“ konstatuje Kala.

Za skandální pak označuje systém takzvaných vysokorychlostních vah, které měly pomoci postihovat přetížené kamionů, aniž by zpomalovaly dopravu. Přestupků je ale půl milionu a jen zlomek z nich končí pokutou, protože pro obce je tato agenda nákladná a nepříliš zajímavá. A mezitím stát vydává desítky miliard na opravy silnic.

Ministerstvo navíc zrušilo postih za přetížení nápravy a ponechalo sankce pouze za překročení celkové hmotnosti vozidla, takže evidovaných deliktů ubylo až o 98 procent, ale přetížené kamiony nezmizely.

Čtěte také

Rusnok: Náš daňový systém je brzda. Demotivuje střední třídu a zároveň vytváří podivný daňový ráj

„Na pranýř opět patří celá řada lidí. Ale co je na tom nejhorší? Zavedením vah se mělo dosáhnout toho, že řidiči začnou respektovat pravidla. To se nepodařilo a nedaří se ani vybírat pokuty. Jen asi 20 milionů korun, podobně jako na takzvaných nízkorychlostních vahách. A problémy, které jsme popsali, chce ministerstvo řešit nákupem dalších vah,“ diví se Kala.

Ministerstvo na kritiku reagovalo mimo jiné tvrzením, že Česko je světovým průkopníkem v takto masovém vážení, systém se prý dlouze testoval. „Ano, jsme zemí Járy Cimrmana a jsme průkopníky v prozkoumávání slepých uliček. Takže v tomto smyslu mají pravdu,“ glosuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.