Robert Schuster: Švýcaři sice v referendu ubránili veřejnoprávní média, ta se ale škrtům nevyhnou
V Evropě aktuálně snad nenajdeme zemi, v níž by veřejnoprávní média nebyla pod tlakem. Jejich odpůrcům zpravidla vadí údajná politická jednostrannost zpravodajství. Často je také zmiňována snaha redaktorů diváky nebo posluchače vychovávat – třeba v duchu ekologicko-progresivních postojů. Mnohým také vadí přílišný důraz na zábavu estrádního typu. A pak tu bývá ještě argument, že za veřejnoprávní média platí i ti, co je vůbec nevyužívají.
Ve Švýcarsku před několika dny rozhodovali voliči o velmi radikálním návrhu. Požadoval snížit dosavadní roční poplatek za veřejnoprávní rozhlas a televizi ze stávajících 335 franků na 200 franků, čili v přepočtu z nějakých 9000 korun na 5500 korun.
Čtěte také
Návrh vznesla a podporovala nejsilnější strana v zemi, konzervativní švýcarští lidovci. Podle nich jsou veřejnoprávní rozhlas a televize nejen příliš drahé, ale také moc expanzivní, když nabízí něco, co údajně překračuje rámec veřejnoprávní služby. Zmiňovali třeba sportovní přenosy, jež prý mohou klidně nabízet soukromí poskytovatelé.
Vedení televize a rozhlasu vystupovalo v kampani velmi opatrně, často poukazovalo na důležitou roli instituce v podobě pojítka mezi čtyřmi jazykovými oblastmi Švýcarska – čili německou, francouzskou, italskou a rétorománskou. Nakonec občané radikální návrh odmítli většinou 62 procent, což bylo víc, než se čekalo.
Přizpůsobit se situaci
Navzdory tomuto silnému mandátu se ale veřejnoprávní televize a rozhlas SRG změnám nevyhnou, čili hlavně škrtům. Švýcarská vláda se totiž už předtím snažila navrhovatelům radikálního snížení koncesionářského poplatku vzít vítr z plachet.
Čtěte také
Proto rozhodla, že dojde v každém případě k jeho snížení na 300 franků, čili zhruba 8000 korun, takže výrazně méně než požadovali lidovci. Stejně tak vláda osvobodila prakticky 80 procent všech firem v zemi od placení poplatků.
Švýcarská televize a rozhlas ale už v minulosti několikrát prokázaly, že se dokáží přizpůsobit situaci, a hlavně poptávce ze strany veřejnosti. Příkladem může být nedávné rozhodnutí, vrátit se k rozhlasovému vysílání na velmi krátkých vlnách.
Původně ho ukončila v roce 2024, avšak následující období ukázalo, že to společnosti neprospělo: Ztratila podíl na trhu, tím pádem přišla i o příjmy z reklamy. Hlavně ale čelila výtkám, že se zpronevěřila svému poslání být zdrojem informací, který je dostupný vždy a všude.
Relevantní informace
Když jde o informovanost veřejnosti, je třeba připomenout, že ta je důležitá pro fungování švýcarského politického systému, který je založený na přímé demokracii. V nejbližších letech přitom zemi čeká několik významných rozhodnutí, která ovlivní její budoucnost na desítky let dopředu.
Už v červnu půjde třeba o další iniciativu pravicových lidovců, zda má být počet obyvatel země zastropovaný za deset milionů. Co se jeví na první pohled jako poněkud technicistní věc, směřuje ve skutečnosti nejen k výraznému omezení migrace do země, ale v konečném důsledku to může vést k ukončení volného pohybu pro občany Evropské unie. To v případě, že by právě kvůli nim měla být desetimilionová hranice překročena.
Půjde tak o jakousi předehru k tomu, že nejpozději do dvou let budou Švýcaři posuzovat smluvní balíček o budoucích vztazích s Evropskou unií. Ty jsou vzhledem ke geografické poloze země a orientaci její ekonomiky naprosto klíčové.
Právě před podobně zásadními hlasováními je důležité, aby měli občané k dispozici všechny relevantní informace a dostali je v pokud možno co nejméně zkreslené podobě. Přesně to je poslání veřejnoprávních sdělovacích prostředků.
Autor je editor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
