Na vládě panuje chaos. Hrozí, že koncesionářské poplatky nahradí paskvil, kritizuje poslanec Talíř

Na sněmovní výbor zve Talíř jak generální ředitele veřejnoprávních médií, tak ministra kultury, který sice naposledy přišel, ale otázkám se prý vyhnul. Poslanec se také pozastavuje nad tím, zda návrh na financování veřejnoprávních médií vůbec vzniká na ministerstvu kultury, do jehož gesce patří, protože termín už je možné stihnout jen tím, že se to prosadí formou poslaneckého návrhu.

Čtěte také

Baxa: Koncesionářské poplatky není důvod rušit. Lidé je platí ochotně a vláda neví, čím je nahradit

„Vláda kolem toho dělá takovou clonu, když to řeknu diplomaticky, ale vlastně se s vedením Českého rozhlasu a České televize vůbec nebaví. Tím pádem z toho nemůže vzniknout dobrý návrh, když ty instituce s ním nejsou dopředu seznámeny,“ míní Talíř.

Návrh by podle něj musel být podán v březnu nebo v dubnu, už nyní je to ale podle legislativců nereálné. „Samozřejmě jako lidovci a jako opozice uděláme maximum, abychom jeho rychlému přijetí zabránili. Věřím, že minimálně rok 2027 ubráníme,“ dodává s tím, že opozice počítá i s možností obstrukcí.

Talíř obviňuje zejména SPD, že se snaží zrušit velmi dobře fungující systém koncesionářských poplatků, aby si mohla veřejnoprávní média podmanit skrze nový model financování a každoroční vliv na jejich rozpočet.

„Musíme myslet za několik rohů dál. Pokud vláda dá média pod státní rozpočet, tak jako opozice musíme mít vydefinovaný jiný model, který dáme jako protinávrh. A až se politická situace změní, bude pro nás vodítkem, jak situaci zachránit,“ shrnuje poslanec.

Hrozí paskvil

Debatu o jiných modelech financování Talíř v zásadě připouští, ovšem za podmínky, že budou garantovat nezávislost médií a jejich stabilitu. „Na Slovensku zrušili poplatky s tím, že na veřejnoprávní média půjde každý rok 0,17 procenta HDP. A vláda Roberta Fica to přes noc změnila na 0,12, tedy sebrala médiím třetinu rozpočtu a podmanila si je,“ upozorňuje.

Čtěte také

iROZHLAS

Klempíř zvažuje zrušení koncesionářských poplatků. ‚Český rozhlas by byl jiný, okleštěný,‘ reaguje Zavoral

Možností, o které prý debatuje s řediteli rozhlasu a televize, může být například kombinace finského a švédského modelu spočívající v rozpočtovém určení daní a mechanismů proti zasahování do obsahu. „Děsí mě, že vláda, která chce poplatky zrušit, tuto diskuzi nevede. Bez ní vznikne paskvil, který nebude funkční,“ dodává.

Talíř rovněž poukazuje na to, že jde o celkem 11 miliard korun, přičemž všude v Evropě, kde ke zrušení koncesionářských poplatků došlo, se rozpočet veřejnoprávních médií snížil.

Nad jejich hospodařením by nově měl dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), novela navržená Senátem už prošla prvním čtením ve Sněmovně.

 „Patrik Nacher (ANO) na plénu říkal, že to musí jít paralelně se změnou financování. Na to jsem mu ale řekl, že oni žádný návrh nepředkládají, nic pro to nedělají. Nám nezbývá, než je s tímto stále konfrontovat a interpelovat,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.