„Právě se vracím z Hradu...“ Klement Gottwald se z chudých poměrů vypracoval až na vrchol moci
Prvním komunistou ve funkci předsedy československé vlády se stal Klement Gottwald, jehož kabinet byl jmenován v červenci 1946. V roce 1948 se Gottwald stal také prvním komunistickým prezidentem. Jaká byla cesta nemanželského dítěte a vyučeného truhláře až na Pražský hrad?
Komunistický politik Klement Gottwald nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident strávil na Pražském hradě necelých pět let.
Nemanželský syn
Jak říká historik Zdeněk Doskočil, cesta Klementa Gottwalda do čela KSČ v roce 1929 byla pozoruhodně strmá.
„Klement Gottwald se narodil roku 1896 v Dědících u Vyškova a pocházel z mimořádně skromných poměrů. Jeho matka se živila jako posluhovačka u sedláků a Klement se jí narodil jako nemanželský syn, což se později se samozřejmě tutlalo, jak to jenom šlo,“ popisuje historik.
Otcem byl syn sedláka ze sousední vesnice, ale ke svému synovi se nikdy nehlásil, i když jeho rodina na výživu Klementa přispívala třemi zlatkami měsíčně. Za první světové války Gottwald bojoval na rakouské straně, byl například raněn v bitvě u Zborova. Po válce vstoupil do nově vzniklé KSČ a po několika letech působení na Slovensku odchází do Ostravy.
Chodíme se učit, jak vám zakroutit krk
„Ostrava pro něj měla velký význam. Jednak se zde seznámil se svou pozdější manželkou Martou, a také se zde poznal s dalšími komunistickými novináři a pracovníky jeho generace, jako byl například Václav Kopecký, Viliam Široký nebo také Rudolf Slánský,“ říká Doskočil. Gottwald se stal rychle jejich lídrem.
V roce 1925 na sebe strhnul pozornost na třetím sjezdu KSČ a díky tomu byl samozřejmě zvolen do Ústředního výboru a politbyra, což v necelých 30 letech byla opravdu velká kariéra. Na pátém sjezdu se Gottwaldová družina (tzv. karlínští kluci) zmocnila komunistické strany a Gottwald se stal jejím generálním tajemníkem.
Klement Gottwald se dostává do čela KSČ, stává se poslancem a i hned o sobě dává hlasitě vědět: „My jsme stranou Československého proletariátu. A naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit. Víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistři.“
Dvojí odchod do Moskvy
Gottwald přijímá bezmyšlenkovitě direktivy Kominterny, ale po vydání letáku k prezidentským volbám „Ne Masaryk, ale Lenin“ odchází v roce 1934 do Moskvy, aby se vyhnul trestnímu stíhání. Zůstal tam skoro dva roky.
Komunisté nakonec v prezidentské volbě hlasovali pro Edvarda Beneše, který za to slíbil amnestii pro Gottwalda. Po jejím vydání se pak vrací z Moskvy zpět do Československa.
Klement Gottwald po Mnichovu odsoudil přijetí Mnichovského diktátu v Národním schromáždění, ale komunistická strana byla po nátlaku ze strany Německa zakázána a on v listopadu 1938 opět odchází do Moskvy. Tam po roce 1941 a po vstupu SSSR do války začíná organizovat východní odboj.
Cesta k absolutní moci
„A protože byl velice obratný, tak se mu podařil velice rychle vybudovat jakési druhé centrum odboje, vedle toho londýnského centrum moskevské, které prezident Edvard Beneš byl nucen respektovat, protože si uvědomoval, že po vítězné válce Sovětský svat bude hrát v Evropě velkou roli,“ vysvětluje Doskočil a dodává:
„Už když v roce 1943 podepsal Beneš se Sovětským svazem spojeneckou smlouvu, tak v Moskvě s Gotwaldem jednal a shodli se na několika zásadních bodech, že Němci budou z Československa odsunuti a že vláda bude založena na takzvaném principu Národní fronty.“
Komunisté se prezentovali jako všenárodní strana, strana pro všechny lidi, tolerantní k různým názorům, hájící české národní zájmy a tak podobně. Navíc měli velice dobře zpracovanou předvolební kampaň v roce 1946, kdy jejich ústřední heslo bylo Republice, více práce, to je naše agitace, což prostě byla věc, proti které asi v té situaci málo kdo mohl něco namítat.
Komunisté získali moc v únoru 1948 poté, co část demokratických ministrů podala demisi. Nebyla jich nadpoloviční většina, takže prezident Beneš nakonec demisi přijal a na jejich místa jmenoval Gottwaldem navržené politiky.
Lidská troska
Poté, co se komunisté chopili moci, začínají přitvrzovat a teze o československé cestě k socialismu berou za své. Přichází kolektivizace, politické procesy, uzavírání hranic. Po Benešově abdikaci se Klement Gottwald dostává na jeho místo.
Říká se, že z Gottwalda se postupně stala lidská troska. „Gottwald vnitřně těžce nesl svůj podíl na politických procesech. A protože již dříve měl značné problémy s alkoholem, tak ty se na sklonku jeho života velice vystupňovaly, takže se v několika posledních letech izoloval na Pražském hradě a tam se oddával této své problematické zálibě,“ popisuje historik.
Navíc se už v mládí nakazil syfilidou a samozřejmě se za tuto nemoc se velice styděl. Syfilida mu silně zasáhla srdce a především aortu, což se také stalo příčinou jeho smrti.
Poslechněte si celé Návraty časem. Po pořadu Portréty o Klementu Gottwaldovi, který připravili Ondřej Houska a Zdeněk Doskočil, se v Dějinách sebevědomí dozvíte o osudu českého filmaře Ivana Passera.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
