Petr Honzejk: Kdepak USA. Rajchlův návrh zákona proti neziskovkám nás táhne za Ural
V Česku začal vznikat zákon mající označil neziskové organizace, které dostávají peníze ze zahraničí. Není se možné divit.
Babišova vláda si vybrala neziskovky jako terč, jehož ostřelováním obsluhuje voliče poptávající kulturní válku a přijetí normy si napsala do programového prohlášení.
Čtěte také
Čemu se ale divit lze: Způsob přípravy a první informace o tom, co má zákon obsahovat, naznačují, že přinejmenším některým vládním politikům nestačí dát krmivo antiliberálním radikálům. Ale že by nejraději rovnou přestěhovali Česko někam za Ural.
Vezměme to postupně.
Vláda tvrdí, že si bere inspiraci z amerického zákona FARA z roku 1938. Ten má ovšem za cíl z důvodů transparentnosti registrovat lobbisty ve smluvním vztahu se zahraničními vládami. Návrh českého zákona je neskonale širší. Má postihovat nejen právnické, ale i fyzické osoby.
Činnost nejen politickou, ale i mediální, vzdělávací a akademickou. Za zahraniční vazby označuje nejen jednání ve prospěch zahraniční vlády, ale například i výkon poradenské, analytické, komunikační, mediální či vzdělávací činnosti, na kterou někdo ze zahraničí přispěl.
Čtěte také
Takto pojatý zákon nemá s americkým zákonem FARA společného prakticky nic. Zato vykazuje nápadné shody s ruským zákonem o registraci “zahraničních agentů”, kterým Putinův režim šikanuje občanskou společnost. Zkrátka autoři zákona tvrdí, že vyrábí americký kabriolet, ale vyšel jim z toho ruský tank.
Ono se také není co divit, když se podíváme kdo návrh připravuje. Je to Jindřich Rajchl, šéf strany PRO, která je výrazně proruská i na poměry SPD, na jejíž kandidátce se Rajchl dostal do sněmovny. A poradkyně premiéra pro svobodu slova Natalie Vachatová, žena která bývala členkou spolku přátel Ruska v České republice a durdila se kvůli vzniku dokumentu Pan nikdo proti Putinovi. Její bratr žije v Rusku a má tam miliardový byznys s bankami, na které má vliv tamní stát.
Je mimochodem vůbec neuvěřitelné, že se do bezprostřední blízkosti premiéra členské země NATO může dostat někdo, kdo představuje takto evidentní bezpečností riziko. Co když třeba někdo z ruských tajných služeb naznačí, že jestli Vachatová nebude na premiéra patřičně, tedy v jejich zájmu, působit, neměl by její bratr raději chodit příliš blízko k oknu?
Další věc: Autoři návrhu, který nařizuje registraci málem každému okolo koho projede auto s cizí poznávací značkou, tvrdí, že zákon má postihnout zahraniční vliv ze všech směrů. Ze západu i z východu. Jenže to je nesmysl. Pokud někdo dostává peníze dejme tomu z Ruska, nebo z Číny, určitě se nebude registrovat. Platby od těchto režimů přicházejí různými bočními kanály.
Čtěte také
Před dvěma lety například vyšlo najevo, že Rusko přes svůj kanál s centrálou v Praze posílalo peníze politikům z šesti zemí. Podle týdeníku der Spiegel se vyplácela část v hotovosti na osobních schůzkách a část šla přes kryptoměny.
Kdepak nějaká registrace. To, co je skutečně nebezpečné, tedy peníze z vlivových operací nepřátelských zemí, zákon v navrhované podobě nepostihne. Zato se vyřádí na humanitárních organizacích, vědeckých a vzdělávacích institucích, které spolupracují se západními partnery.
Návrh je tak šílený, že se k němu přestává hlásit i jeden z těch, kteří se na uniklém draftu podle Seznam.zprávy podíleli - místopředseda ANO Radek Vondráček. Prý je návrh špatně napsaný a bude se měnit. Jsou tu dvě možnosti. Buď můžeme Vondráčkovi zkusit věřit, že by skutečně nic takového ve sněmovně nepředložil.
Pak je ale otázkou, proč autory neposlal do háje rovnou. Nebo jde o hezkou ukázku obvyklé politické metody: Zkusíme to natvrdo a když narazíme, tak řekneme, že jsme to vlastně tak nemysleli. Připravíme novou verzi, která bude měkčí než původní, ale i tak daleko tvrdší než to, co si kdokoli uměl představit. Odpůrce jsme obalamutili, vyhráváme.
Je to jen šikana
Podstatné je říci, že nic takového jako zákon o registraci neziskovek, které dostávají příspěvky ze zahraničí nepotřebujeme. Ani v navržené, ani v měkčí, ani v jakékoli jiné formě. Vůbec. Je to skutečně jen šikana. Navíc často těch, kteří pomáhají v oblastech, kde to stát nezvládá. Klacek na ty, kteří by mohli být jakkoli nepohodlní současné moci.
Jak se to má se slučitelností návrhu s principy svobodné společnosti, ukazuje vývoj na Slovensku. Tamní vláda zkusila něco podobného a narazila na ústavní soud, který konstatoval, že jde o útok na právo na soukromí, na svobodu sdružování a na další základní práva.
I na tom vidíme, že to, co je na vládním stole, opravdu není cesta do USA či Austrálie. Šílenosti obsažené v návrhu zákona “Raichl - Vachatová” fungují mimo Ruska ještě v Gruzii nebo Maďarsku.
Je možné, že se jmenované zastavit nepodaří. Ale když oficiálně požadují transparentnost, je alespoň transparentně vidět, jakým směrem nás část nynějších mocných chce vést.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

