Hornochová: Díky EET určitě vybereme víc. V daňových zákonech jsou ale díry jako vrata od stodoly
Očekávání vlády, že díky EET 2.0 vybere na daních až o 15 miliard navíc je reálné. Ale za podmínky, že zákon bude schválen tak, jak je navržený, říká šéfka finančních úřadů Simona Hornochová v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Naopak objem šedé ekonomiky u nás je podle ní zřejmě nadsazený. Daně navíc utíkají státu hlavně na rozsáhlých výjimkách nebo dírami v zákonech. Finanční správa proto navrhuje legislativní změny.
Editace: Tomáš Jeník
Hudba a sound design: Johann Foss
Vláda chce zavedením nové elektronické evidence tržeb, takzvané EET 2.0, vybrat od příštího roku na daních nejméně o 15 miliard korun ročně víc než dosud. Podle opozice je to přemrštěné a také ekonomové z IDEA či PAQ Research v loňské studii Chytré daně odhadovali zhruba jen polovinu takové sumy.
Ředitelka Finanční správy Hornochová přesto věří, že 15 miliard korun ročně navíc je díky EET reálných. „Za předpokladu, že se udrží podoba EET tak, jak je navržená,“ upozorňuje v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
To hlavně znamená, že se nebudou rozšiřovat výjimky z EET oproti návrhu, který v únoru představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Čtěte také
Nebo nedojde k omezení platnosti EET, jako se to stalo, když se systém zavedl pro podnikatele poprvé před deseti lety. Tehdy na základě stížnosti poslanců rozhodl Ústavní soud, že do EET například nemají spadat platby kartami u obchodníků, když si je stát může dohledat v bankách.
Finanční správa tak přišla o přísun velké části dat, podle nichž mohla cílit kontroly. „Tím pádem to zase byl represivní nástroj a zůstaly jen náhodné kontroly,“ připouští Hornochová. Což byl podle ní absurdní přístup, ale finanční správě prý jiné možnosti nedával.
EET 2.0 vyhoví Ústavnímu soudu
Nový návrh EET je podle Hornochové jiný a na výtky Ústavního soudu z roku 2020 reaguje. A to i přesto, že nový systém opět zahrnuje platby kartou. Soud měl totiž podle Hornochové výhrady hlavně k nerovnostem, kdy se například u e-shopů evidovaly platby kartou, ale ne převody z účtu na účet.
Čtěte také
Navíc při současné digitalizaci ekonomiky Finanční správa některé bezhotovostní platby není schopna sama dohledat, jak doporučoval soud, a nedává logiku nevyužít digitální nástroje 21. století, jako je EET. Výběr daní i díky cíleným kontrolám by se tak podle ní skutečně měl zlepšit.
„Ten efekt tam bude, potenciál je při používání datové základny, kterou díky EET získáme, skutečně poměrně velký,“ říká Hornochová.
Největší efekt šéfka finančních úřadů očekává v oblasti gastronomie. „Je to obor, kde opravdu (daňové) úniky nejspíš existují. Vidíme to na těch velkých datech. Zároveň je to obor, kde elektronická evidence tržeb je velmi efektivní,“ míní.
Data finanční správy podle ní například jasně ukazují, že v pocovidové době, kdy se zrušilo EET, byl růst v sektoru stravovacích služeb „enormně malý oproti zbytku ekonomiky“.
Čtěte také
EET 2.0 se má vztahovat na všechny platby, které probíhají při osobním kontaktu podnikatele a zákazníka. Výjimku ze systému mají mít jen podnikatelé s tržbami do 50 tisíc korun za rok. Ti, kdo jsou v 1. pásmu režimu paušální daně, tedy mají tržby do milionu za rok, si mohou o výjimku z EET požádat. Místo současné stokoruny ale budou muset platit daň z příjmů 1500 korun a k tomu odvody na pojistné.
Opoziční poslanci už nyní avizují, že budou chtít rozšířit výjimky z EET na víc podnikatelů, nebo že EET opět zamítnou jako neústavní. Vláda by ale chtěla návrh v Parlamentu protlačit, aby mohl platit už od začátku příštího roku.
Spolu se zavedením EET vláda navrhuje i některé daňové úlevy, například osvobození spropitného v restauracích od daní do výše sedmi procent celkových tržeb podniku. Nealkoholické nápoje v restauracích se mají přesunout do nižší sazby DPH a vrátit se mají i daňové úlevy pro rodiny a studenty zrušené minulou vládou.
„Zavřít dveře od stodoly“
Sama Hornochová každopádně považuje EET za dílčí nástroj, jak zlepšit výběr daní. Řešit by se podle ní měly i další oblasti. „Osobně mi třeba vadí, že neustále přibývají v zákonech různá osvobození a výjimky. A cílí do částí, které jsou z povahy věci u bohatých lidí. Ale dělníka u pásu, který pracuje od nevidím do nevidím a ta práce není úplně zábavná, tak toho zdaníme do poslední koruny,“ upozornila.
Čtěte také
Objem různých osvobození od daní z příjmů u fyzických osob podle ní už narostl na zhruba 370 miliard korun v daňovém základu. Většina z toho je z různých prodejů firem, které podle ní od 90. let dnes narostly do miliardových hodnot.
„Druhá věc je, že si z nich majitelé často nikdy nevybírali žádné velké dividendy, takže se nikdy nezrealizovala (pro stát) ani srážková daň ze zisků, které tam byly. A zároveň jsou tam různá darování v rodině nebo dědictví, ale ten největší objem tvoří právě prodeje,“ upozornila Hornochová. Znovu jsou také po deseti letech osvobozeny i prodeje nemovitostí, včetně investičních.
Pokud by se tyto i další mezery v zákonech podařilo změnit, podle Hornochové by to státu přineslo i reálnější příjmy než spoléhání na boj s šedou ekonomikou. Její objem je podle vlády až bilion korun a jejím potíráním chce do rozpočtu získat navíc až vysoké desítky miliard. Šéfka Finanční správy si však myslí, že je šedé ekonomika v Česku podstatně menší.
„Podle mě to je nerealistické, ale i kdyby to byla polovina, tak je to pořád 500 miliard. A tady máme skoro 500 miliard na něčem, co vlastně cílí do nějakých výjimek, které byly nastavované z úplně jiných důvodů, za úplně jiné situace,“ tvrdí. Na začátku 90. let šlo například o podporu budování kapitálu a domácích investic.
Čtěte také
Vláda nicméně i ve svém programovém prohlášení tvrdí, že daně nezvýší a nezavede ani žádné nové. Naopak chce firmám daně snižovat.
Finanční správa na druhou stranu podle Hornochové byla oslovena, aby pro ministerstvo financí zpracovala přehled mezer v daňových zákonech. Ty vznikají podle ní také jen tím, že je zákon špatně napsaný a na daních pak utíkají třeba i desítky miliard korun. Může jít například o různé mechanismy u velkých korporací a odlévání zisků do zahraničí.
„Vytipovali jsme z každé daně pár takových oblastí, kde si myslíme, že by legislativní změna měla nastat. To není o tom, že by se zvyšovaly daně, ale když už mám nějaké pravidlo v daňovém zákoně, tak aby platilo a nebyla v něm s odpuštěním díra jako vrata od stodoly,“ uzavřela Hornochová.
Celý rozhovor se Simonou Hornochovou si poslechněte v audiu pořadu Peníze a vliv, které najdete vlevo nahoře v tomto textu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
