Nejen silnice. Hospodářská strategie vlády dává na první místo lidi a vzdělání, chválí ekonom Navrátil

„Zároveň tato strategie není převratná v tom smyslu, že by se výrazně odchylovala od předchozích plánů nebo doporučení odborníků,“ pokračuje ekonom. 

Čtěte také

iROZHLAS

Česko: Země pro budoucnost. Vláda představila hospodářskou strategii, zaměří se na pět bodů rozvoje

„Co je pozitivní a trošku nové, jsou indikátory naplňování úspěchů. Strategie se snaží ukazovat dílčí kroky a úspěchy, které jsou přidělené jednotlivým ministerstvům,“ říká a doplňuje: „Co bude naprosto klíčové, je exekuce té strategie, to znamená naplnění očekávání, která do ní teď vkládáme.“

Dílčí kroky počítají s opatřeními, která se projeví rychle – mezi ně vláda řadí například zrychlených odpisů na investice. Jenže s realizací většiny cílů se počítá až ve druhé polovině volebního období. K jejich prosazení totiž bude potřeba větší politická shoda. A dopady se projeví až s odstupem času.

Mezi klíčové cíle dlouhodobého rázu spadá třeba změna rozpočtové určení daní, což je klíčové pro podporu investic, dodává ekonom.

Lepší vzdělávání

Kromě investic řadí vláda mezi své priority také dopravní infrastrukturu, podporu bydlení nebo vzdělávání, výzkum a inovace.

„To, co nás připraví na moderní ekonomiku, nejsou jenom silnice. Potřebujeme, aby tady bylo kvalitní vzdělávání,“ vyzývá Navrátil. „Chválím novou strategii, že dává lidi a vzdělávání na první místo, že nezačneme od strojů, oceli a potom půjdeme k tomu, co potřebujeme.“

Čtěte také

Místo „švindlů“ strategie, „která nemá obdoby“. Musíme nastartovat ekonomický růst, plánuje Havlíček

Nedílnou součástí je podle něj investice do celoživotního vzdělávání dospělých, které jim pomůže k lepšímu uplatnění na trhu práce a snazšímu přizpůsobení se změnám v zaměstnanosti, které v budoucnu nejspíše způsobí umělá inteligence.

Vládní strategie zahrnuje i odměňování učitelů, jejichž profesní kvalifikace je předpokladem pro lepší školství.

„Pro nalákání chytrých lidí, aby šli studovat na učitele, a učitelů, aby se se rozvíjeli ve své praxi, je důležitý podíl mezd k průměrným mzdám, který jim dává jistotu,“ domnívá se Navrátil.

„K tomu ovšem potřebuji mít indikátory úspěchu. To znamená, že když učitelé budou mít více peněz, tak od nich požaduji něco navíc – strategie říká, že budeme v prvních deseti zemích EU v rámci PISA testů – tedy, že se vyšší výdaje projeví na kvalitě vzdělávání,“ poukazuje.

Konkurenceschopnost pro Evropu

Další příležitostí pro Českou republiku bude podle Navrátila průmysl, který může odpovědět na rostoucí poptávku po reindustrializaci Evropy, tedy přesunu výroby zpět do unijních zemí.

Spolu s tím bude muset vláda upravit podmínky pro investory. Pokud se jí podaří podmínky správně nastavit, mohla by České republice zajistit hospodářský růst podobný například Polsku.

Čtěte také

Niedermayer: Evropská ekonomika se musí změnit. Být vícerychlostní je lepší než nedělat nic

Další příležitost, kterou popisuje vládní strategie, přináší intenzivnější evropská spolupráce. Myšlenky na federalizaci jsou sice nyní politicky neprůchozí, hospodářství by ale prospělo důsledné dodržování základních principů – to znamená jednotný trh zboží, služeb, energií a kapitálu.

„V rámci EU existuje iniciativa 28. režim, o níž Česko říká, že se k ní chce připojit. Ale zároveň nechceme, aby se to týkalo insolvenčního práva, pracovního práva a daňového práva, takže ve finále to není 28. režim, co podporujeme,“ kritizuje Navrátil. „Uvítal bych, pokud dojde k alokaci kapitálu – pak by k nám více začaly proudit investice do inovativní výroby.“

V tom by Česku mohlo pomoci, kdyby se 28. režim týkal skutečně všeho, usuzuje Navrátil. Tedy aby šlo o evropské nařízení. Některé členské země Evropské unie ale váhají.

To by ovšem mohlo vést k vícerychlostní Evropě, v níž každý stát bude postupovat svým tempem a podle vlastních směrnic. Ve výsledku to ale ohrožuje konkurenceschopnost všech, je přesvědčený ekonom.

„Pokud se Evropa nereformuje, tak nepřežije, Mario Draghi to řekl ve své zprávě správně. V mezinárodní konkurenci, která je dravá a bezlítostná, potřebujeme vytvářet mechanismy, které nám umožní být konkurenceschopní v tomto geopolitickém světě,“ uzavírá David Navrátil.

Nakolik je reálné, že se do roku 2029 skutečně zvedne ekonomický růst Česka? Jak můžeme zlepšovat energickou efektivitu? A připravuje vládní strategie dostatečně Česko na roky budoucí? Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Václav Pešička.