Na rok 2027 toho vláda slíbila tolik, že udržet rozpočet v rovnováze bude nemožné, usuzuje Holub

4. březen 2026

Prezident Petr Pavel ve Sněmovně vytkl vládě stagnující výdaje na obranu v době konfliktu na Ukrajině a v Íránu. Kritizoval také škrty, které se dotknou neziskových organizací. Už dříve ale řekl, že rozpočet s rekordním schodkem 310 miliard korun nechce vetovat. „Mělo by to symbolický význam i ekonomické dopady. Schválení by to posunulo o měsíc či dva a úroky by byly ještě vyšší než 4,5 procenta. Ani nechci spekulovat o kolik,“ říká v Interview Plus komentátor Petr Holub.

Prezident se tak prý zachoval pragmaticky, aby nepoškodil Českou republiku. Letošní rozpočet navíc podle Holuba nepředstavuje zásadní problém pro české veřejné finance, protože Alena Schillerová (ANO) v podstatě povrchně pozměnila návrh svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS).

Čtěte také

„Ona ho ještě zhoršila, ale obávat se nemusíme. Zajímat by nás měl hlavně rozpočet na rok 2027, protože všechno, co vláda Andreje Babiše (ANO) slíbila od příštího roku uskutečnit, znamená takové nároky na rozpočet, že udržet ho v přibližné rovnováze je takřka nemožné,“ upozorňuje komentátor serveru Seznam Zprávy.

Uznává, že vláda po vítězných volbách musela splnit alespoň část svých slibů, tudíž nemohla dodržet zákon o rozpočtové odpovědnosti.

„Kdo zná politiku, tak ví, že nemohla nic jiného dělat. Když se na to díváme ekonomickýma očima, tak je všechno jasné: Mají se snižovat schodky a dodržovat pravidla. Ale politika s tím bývá často v rozporu a zodpovědný ministr nebo premiér se rozhodují, čemu dát větší váhu. A v tuto chvíli je to politika,“ vysvětluje.

Čtěte také

Ministryně Schillerová tvrdí, že alianční závazky vláda splní díky započítání miliard investovaných do výstavby dálnic, podle Národní rozpočtové rady to ale není možné. Prezident považuje navýšení obranných výdajů, podle Holuba to už ale není dost dobře možné, protože návrh je ve druhém čtení. Debata je prý ale užitečná s ohledem na rozpočet na rok 2027.

„Vláda může říkat, že nejsou připraveny žádné pěkné investice do obrany, tak raději s utracením počkáme. Ale v příštím roce už to nebude moci tvrdit. S těmi dálnicemi je to samozřejmě takový švindl a doufám, že se naši nejvyšší ústavní činitelé dohodnou, že už ho nebudou opakovat,“ poznamenává.

Kontrola online

Dodatečné peníze chce ministryně financí získat znovuzavedením elektronické evidence tržeb, odhadované navýšení o 15 miliard korun ale podle odborníků není reálné. Holub připomíná, že přínos EET byl okolo šesti miliard ročně, hlavně ale šlo o to umravnit podnikatele, aby nešidili na účtování tržeb.

Čtěte také

„Náklady pro podnikatele se nikdy nepodařilo vyčíslit, ale samozřejmě si ty peníze stáhli zpět od zákazníků. Do té doby ceny v restauračním a hotelovém sektoru spíše stagnovaly a se zavedením se rozjela inflace, která byla vyšší než pět procent,“ připomíná komentátor.

Stejně jako v letech 2016 až 2020 se mají tržby evidovat online a finanční úřad bude mít přehled o každé transakci. To je rozdíl třeba proti registračním pokladnám v Rakousku, kde Holub pobývá, a v dalších západních zemích.

„Očividně v tom hraje roli míra důvěry ve společnosti. Pokud si myslím, že všichni podnikatelé kradou, tak musím udělat co nejpřísnější kontrolní systém, abych jim viděl pod ruce. Když je tam důvěra, tak vím, že naprostá většina podnikatelů to udělá zcela poctivě a nemusím jít do takových detailů,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Vizina , ert
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.