Ukrajina je bohužel periferií. Západ bude vždy zajímat víc Blízký východ než Záporoží, míní Svoboda

Zelenského nabídka na vyslání specialitů je ovšem podmíněná tím, aby země Blízkého východu zatlačily na Rusko a domluvily dočasné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.

Čtěte také

Analytik Josef Kraus: Kdyby šlo o jádro, Írán by se dohodl. Nastolení demokracie na stole není

„Je mu zřejmé to, co by mělo být zřejmé i nám: Situace je těhotná kolosálním průšvihem. Záleží na tom, jak dlouho bude protiíránská kampaň trvat, a to zase závisí na tom, jaké cíle si vůbec americko-izraelská koalice stanovila. Pokud změnu íráského režimu a převod demokracie, tak si myslím, že se tady budeme scházet dalších dvacet let,“ upozorňuje ukrajinista a historik Muzea XX. století.

Další rizika současné situace na Blízkém východě pro Zelenského a Ukrajinu podle něj spočívají například v čerpání amerických zbraní.

„Veškerá pozornost Ameriky a zbrojní kapacity se týká zejména vztahu země a vzduch, protože válka se přesouvá do povětří, útočí se drony a tak dále. To je celá škála technologií, které vůbec nejsem kompetentní popisovat, jen vím to, co vědí ukrajinští analytici a pozorovatelé: Že každý takový zápřah a nasazení ochuzuje zákonitě ukrajinské bojiště,“ říká a pokračuje:

Čtěte také

Analytik: Jaderná zbraň je v rukou Íránu víc nebezpečná než v KLDR. Blízký východ je hodně dynamický

„Druhá věc je, že také pozornost světa bude upřená na zcela jiné bojiště. Je to takový terén a region, který byl západním pozorovatelům vždy bližší, což je krutý paradox, protože Ukrajina je součástí Evropy po všech stránkách.“

Podle Svobody jsou západní pozorovatelé zatíženi syndromem centrum-periferie. „Ukrajina periferií bohužel je, ale periferií je leckterá země na světě, která se později stala středem dění. Osudy Dnipra nebo Záporoží nebudou nikdy západního pozorovatele jitřit tolik jako to, co se děje nad Dubají nebo zkrátka na Blízkém východě.“

„Nebezpečný nesmysl“

Ve Spojených státech navíc v tuto chvíli „visí“ zbraně pro Ukrajinu původně zamýšlené za asi 20 miliard dolarů. Podle Svobody ale Ukrajina od USA nemůže nic čekat.

„Zejména nic dobrého. Tady činím trochu nadčasový historický postřeh počínaje Georgem Bushem starším přes toho mladšího a Joea Bidena. Na to, že je tak nadužívána ruskou propagandou, aby v nás posílila představu, že Ukrajina je jen pěšákem ve hře Ameriky, jak zlomit Rusko, byla americká politika vůči postsovětskému prostoru tradičně strašně nevšímavá. Já si troufám říci, že byla proruská – vždycky se zaměřovala na zájmy Moskvy a posuzovala postsovětský prostor touto optikou,“ tvrdí Svoboda.

Čtěte také

Ukrajina bude buď ruská, nebo evropská. Nic mezi tím, protože další varianta je jen válka, říká sociolog Gabal

Ačkoli se za Ronalda Reagana staly ruské satelity svobodnými zeměmi, i on měl k Rusku podle Svobody respekt. „Reagan byl antikomunistou, ale ne rusofobem. Choval Rusko v jeho historickém a imperiálním výměru ve velké úctě. Pokud máme na mysli země jako Ukrajina, Amerika byla proti rozpadu Sovětského svazu,“ upozorňuje.

Svoboda se tak vrací k situaci na Blízkém východě: „Volodymyr Zelenskyj bohužel, a ono se to projevuje dlouhodobě, nemůže dělat nic jiného než říkat sladké nesmysly, které lahodí uchu Donalda Trumpa. Ale tvrdit, že kdykoliv Amerika jednala rezolutně, tak to bylo k dobru věci, to je přeci strašně nebezpečný nesmysl. Amerika jednala rezolutně v Iráku a v Afghánistánu, ale nebylo to tak úplně ve prospěch věci.“

„Zbytečná snaha“

Pro Trumpa je podle Svobody Rusko chráněný aktér, který může Americe napomoci zvrátit silové strategické poměry v neprospěch Číny.

Čtěte také

Bříza: Peníze pro Ukrajinu jsou skvělé, ale neřeší příčinu. Je potřeba zastavovat drony a střely, kvůli nimž Ukrajina mrzne

„Zároveň Trumpovi Vladimir Putin imponuje a mohou za tím být i důvody, které spíše zajímají investigativní novináře a které jednou historici budou mít k dispozici,“ naznačuje a doplňuje: 

„Zadruhé Sýrie, Venezuela, to jsou všechno věci na periferii ruského zájmu. Ale Ukrajina, ovládnutí postsovětského prostoru, neřku-li půlky Evropy, to je středobod Putinova historického snažení. A jak víme z americké rétoriky, Trumpovi vůbec není proti mysli podobná dělba sfér vlivu.“

Snaha Zelenského je proto podle Svobody kvůli charakteru přístupu Spojených států k Rusku marná. „Je nezbytná a zbytečná. Zkrátka a dobře, často děláme věci, o jejichž výsledku nemůžeme mít iluze, ale děláme je prostě proto, že nedělat je by nám přitížilo,“ hodnotí Svoboda. 

Proč se Ukrajina od Spojených států nevzdálí? Co by pro Ukrajinu znamenal pád íránského režimu? A co plánuje Ukrajina v případě, že na žádnou mírovou dohodu v blízké době nedojde? Poslechněte si celou Osobnost Plus, audio je nahoře v článku.