Sexting osmiletých, vygenerovaná nahota i sdílející rodiče. Výzkumníci popisují online život žáků

1. březen 2026

Život dětí a dospívajících se stále více přesouvá na internet, kde často sdílí své jméno i fotografii obličeje. I ta může být ale pomocí nástrojů umělé inteligence zneužita. „Kdo chce, tak dokáže udělat nahou fotku i z fotky obličeje,“ upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Voráč z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se podílel na výzkumu Čeští žáci v online světě 2025.

„Děti si málokdy uvědomují, že jejich chování může být trestné. Ať už jde o kyberšikanu nebo o vytváření pornografického obsahu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus analytička Kateřina Vokrouhlíková z hotlinky STOPonline.

Čtěte také

Výzkum zaměřující se na bezpečí dětí v online prostoru ukazuje, že nezletilí začínají využívat nástroje umělé inteligence. Pomocí AI aplikací mohou vygenerovat „svléknuté“ fotky kohokoli, mnohdy navíc jednoduše a zadarmo.

„Víme, že v uvozovkách agresoři jsou chlapci,“ přibližuje výzkumník Voráč a vzápětí dodává, že právě oni jsou i častějšími oběťmi takto vygenerovaných obrázků neboli deep nudes. „Takže to vypadá, že chlapci bohužel jednak například vysvlékají své spolužačky, ale vysvlékají se i mezi sebou navzájem, možná si z toho dělají nějaké vtípky,“ odhaduje.

Vygenerovaná nahota

Pro oběti má setkání s deep nudes podobné dopady jako jiné formy sexuálního zneužití obrázků. Výzkumy popisují úzkosti, stud, pocity bezmoci i dlouhodobé odmítání školy nebo sociální izolaci. Riziková přitom může být i fotka tváře, kterou podle výzkumu zveřejňuje 42 procent dívek a 37 procent chlapců.

Kateřina Vokrouhlíková

„Kdo chce, tak dokáže udělat nahou fotku i z fotky obličeje, kdy si vygeneruje nahé tělo a přidá tam jen ten obličej – a už z toho je bohužel nějaká dětská pornografie,“ upozorňuje Voráč.

Internet a sociální sítě jsou ale v dnešní době přirozenou součástí života, uznávají odborníci. Dospívající může tvorba obsahu bavit a jednou možná i živit. Podle Voráče je tak samozřejmé, že svou podobu děti do nějaké míry sdílí, přístup na internet by jim ale do 13 let výrazně omezoval.

Čtěte také

„Určitě bych to nedémonizoval, stoprocentně bych si ale s dětmi domluvil nějaká pravidla. Co tam budou dělat, jak se vyvarovat potenciálně nebezpečným věcem a také bych i trochu reguloval čas,“ navrhuje.

Co sdílí rodiče

Online sdílení dětských fotek se netýká jen dětí, ale také rodičů. Fotografie a nejrůznější informace o svých potomcích zveřejňují v některých případech i na veřejný profil, kde se ke snadno zneužitelnému obsahu dostane kdokoli.

Dominik Voráč

„Je tady fenomén, kterému se říká sharenting, což znamená sdílení fotek svých dětí,“ přibližuje Voráč. „A tady mě osobně kolikrát překvapilo, co jsou rodiče schopní dát volně na sociální sítě, jaké fotky svých dětí sdílejí.“

Problém ze své praxe potvrzuje i analytička STOPonline. Rodičem zveřejněné fotografie zneužívají třeba spolužáci dítěte a vytvářejí pak například instagramové účty, kde oběť zesměšňují. U dětí upozorňuje také na takzvaný sexting, tedy posílání sexuálně laděných zpráv, fotografií nebo videí.

Čtěte také

„Dříve jsme se sextingem setkávali především u patnáctiletých, šestnáctiletých dospívajících. Dnes se běžně setkávám s materiálem osmiletých devítiletých dětí, které takové fotografie nebo videa rozesílají kamarádům nebo někomu úplně cizímu,“ upozorňuje Vokrouhlíková.

První mobil a pomyslnou vstupenku do online světa dostávají české děti mezi sedmým a devátým rokem. Edukace by tak podle analytičky měla přicházet už na prvním stupni a tématu by se neměli vyhýbat ani rodiče.

Čtěte také

„U řady rodičů je to velké tabu,“ poukazuje. „Je to svět, který patří spíše dětem než jim samotným. Proto doporučuji, aby se rodič učil od dítěte, co všechno nám internet může dát, v čem je pro ně důležitý a dobrý,“ zdůrazňuje a vrací se k problematice nahoty generované pomocí umělé inteligence.

„U dětí je strašně důležité s nimi mluvit. Mluvit o té problematice obecně, ať už se jich to zatím týká, nebo netýká,“ uzavírá Vokrouhlíková. „Je to součást jejich života, internet i umělá inteligence se neustále rozrůstá. Učme to i děti, že i takové věci se mohou stát, jak se tomu bránit, a hlavně se svěřit.“

Jaké informace o sobě děti sdílí nejčastěji? Má smysl sociální sítě zakazovat? Na jaké výzvy si dát pozor a jak poznat, že se něco děje? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.

autoři: Lenka Vahalová , jud
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu