Rozumek: Ukrajinští uprchlíci do rozpočtu přinášejí tolik, že zaplatí všechny české nezaměstnané

„Přítomnost ukrajinských uprchlíků beru jako požehnání pro naši společnost. Protože demograficky jsme na tom tragicky,“ upozorňuje.

Čtěte také

Ukrajinští uprchlíci zvyšují Čechům mzdy. Dělají práci, kterou místní nechtějí, říká ekonomka

Problematická je podle Rozumka například výše minimálního ročního příjmu, která činí 440 tisíc korun. S každou další registrovanou osobou se ale zvyšuje o 110 tisíc, takže matka s dítětem musí vydělávat alespoň 46 tisíc měsíčně.

„Polsko je v mnoha ohledech pragmatičtější a pokrokovější, přitom demografická situace je podobně hrozná jako ta naše. Ale uvědomují si to a snaží se, aby lidé, kteří už jsou na polském pracovním trhu, aby pokud možno zůstali natrvalo,“ uvádí.

Ukrajinští uprchlíci navíc stojí mimo systému státní sociální podpory a nemají tak přístup k příspěvkům na bydlení nebo na péči. Stát na nich proto podle Rozumka velmi vydělává a do budoucna bude třeba podmínky zmírnit, hlavní překážkou jsou ale obavy o kapacity státní správy, která by musela zpracovat až 100 tisíc žádostí.

„Politické proklamace mohou být jakékoliv, ale tlak byznysu, zdravotnických zařízení, pečovatelů nebo sociálních služeb bude tak velký, že ať už vláda bude jakákoliv, tak tomu bude muset jít naproti,“ soudí.

Migrační pakt je přísný

Integrace ukrajinských uprchlíků je podle Rozumka příběhem velkého úspěchu, drtivá většina těch v produktivním věku pracuje, přičemž o pomoc žádá zhruba 20 procent lidí, kteří jsou staří, nemocní a psychicky zničení z celého konfliktu.

Čtěte také

Zatím nevíme, jakou ochranu budou mít lidé z Ukrajiny, kdyby začalo příměří, zní z Člověka v tísni

„Máme spoustu lidí s handicapem nebo nemocných rakovinou, kteří nedosáhnou na žádný příspěvek na péči. Pomohlo by jejich zařazení do systému, protože ukrajinští uprchlíci do rozpočtu přinášejí tolik, že se z toho zaplatí všichni čeští nezaměstnaní a postižení. Myslím, že bychom se z těchto peněz měli postarat i o ty tisíce starých a nemocných Ukrajinců,“ zdůrazňuje.

Vláda chce podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) zpřísnit azylový zákon. Stěžuje si také, že agendy jeho úřadu nejsou digitalizované a stát tak nemá přehled o tom, kdo se pohybuje na jeho území.

Čtěte také

iROZHLAS

Uprchlíkům v Česku vděčíme za ekonomický růst. Málo si to uvědomujeme, zdůrazňuje Prokop

To ale podle Rozumka není pravda, byť připouští, že digitalizace je v Česku problémem obecně. A pokud jde o azylový zákon, Česko se musí pohybovat v mantinelech evropských směrnic a od 12. června účinného migračního paktu.

„To je přes 500 stran legislativního textu, jak má vypadat azylové řízení v Evropě. A my si nemůžeme dovolit udělat úplně jiný azylový zákon. Odhaduji, že opět zvítězí pragmatismus a že ten bohužel velmi přísný migrační pakt u nás bude normálně fungovat jako v ostatních zemích Unie,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.