Američané netlačí na mír, stačí jim příměří. Jednání jsou hra, která oslabuje Ukrajinu, míní Víchová

16. únor 2026

„Nevíme, jestli to Rusové s ukončením války myslí vážně. Ale budeme to i nadále testovat,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zakládají se na pravdě zprávy, že administrativa Donalda Trumpa tlačí na Kyjev, aby uzavřel s Ruskem mírovou dohodu už na jaře? „To, že se to mírovou dohodou nazývá, je jedna věc. Ale Rusové nikdy na mírovou dohodu nepřistoupí,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová.

Ukrajina se stala rukojmím amerického volebního cyklu. „Donald Trump si evidentně řeší svoje problémy a Ukrajinu k tomu používá,“ míní expertka.

Čtěte také

„Na druhou stranu je to jeho velký problém, protože nejeden velký státník si už vylámal zuby právě na otázce Ukrajiny. A v Trumpově případě to také tak vypadá.“

Ačkoliv ministr Rubio mluvil o ukončení války, v  projevu na mnichovské konferenci Ukrajinu ani jednou nezmínil. „To může znamenat, že velké úspěchy na tomto poli Spojené státy nemají,“ spekuluje Víchová.

Soudí tak i podle delegace, kterou Spojené státy vysílají na mírová vyjednávání do Ženevy.

„Je bez pravomocí, přípravy, vzdělání a tak dále. Ukrajinská delegace je sestavená z lidí, kteří jsou profesionálové a mají nějaké pravomoce. To se týká buď dnešního šéfa prezidentské kanceláře, ale ještě nedávno šéfa ukrajinské vojenské rozvědky, také zástupce šéfa ukrajinské rozvědky, jednoho z předních diplomatů a tak dále. Spojené státy vysílají byznysmena a zetě – a Rusko opět vysílá propagandistu Vladimira Medinského,“ porovnává Víchová.

Čtěte také

A připomíná, že na předchozí jednání v Abú Dhabí Kreml vyslal šéfy tajných služeb. 

„Tam Rusko vyslalo opravdu velké profesionály, kteří se bavili o detailech jako profesionál s profesionálem. To je jedna věc. Ale tito lidé neřeší politické záležitosti. Z toho, že byla ruská delegace změněna opět na propagandistu Medinského, je zřejmé, že Ruská federace jenom protahuje a imituje jednání, která ona ale jednáními vůbec nenazývá. V Rusku se tohle to nazývá konzultacemi,“ rozkrývá ukrajinistka.

Co bude po příměří?

Podle Víchové nejde o mírovou dohodu jako takovou. „Že se to mírovou dohodou nazývá, je jedna věc. Ale Rusové nikdy na mírovou dohodu nepřistoupí už jenom z toho důvodu, že Ukrajinu nepovažují za suverénní stát. Nesmí. Pakliže by ji považovali za suverénní stát, tak vlastně tuto válku prohráli,“ upozorňuje.

Čtěte také

Ani Spojeným státům prý nejde o mír, maximálně o příměří. „Opět o tom začínají mluvit, bylo to i na mnichovské konferenci, pochopitelně v kuloárech – že jim jde o příměří, zastavení bojů a pak se uvidí. Donaldu Trumpovi by toto zastavení bojů na nějaké čtyři roky velmi pomohlo, ale Ukrajině a Evropě určitě ne,“ připomíná expertka a doplňuje, že na mnichovské konferenci znovu zaznělo varování:

„Jakmile dojde k příměří na Ukrajině, Rusko velmi rychle posílí a jeho další útok už bude silnější a bude směřovat také na Evropu, nejenom na Ukrajinu.“

Vyměnit prezidenta

Američané si podle Víchové představovali, že jakmile začne platit příměří, vydají se Ukrajinci k odkládaným volbám a zvolí si nové představitele.

Když navrhli Rusové volby, tak si Američané patrně pomysleli: ‚Výborně, nám se také nelíbí Volodymyr Zelenskyj, potřebujeme ho vyměnit, Rusům uděláme dobře, neříkejte, že volby nejdou, protože když změníte asi 20 zákonů, tak všechno půjde hladce‘,“ usuzuje Víchová a ptá se:

Čtěte také

„Ale proč to dělají Rusové? Rusové nepotřebují vyměnit Zelenského za Valerije Zálužného. Rusové potřebují vytvořit na Ukrajině chaos a oslabit Ukrajinu.“

Jakékoliv volby, tedy i uvolnění politického života a kritiky, by podle ní znamenaly oslabení Ukrajiny: „Proto si ani opozice teď ty volby nepřeje. A Spojeným státům došla jedna věc – čím dříve ty volby budou, tím je větší pravděpodobnost, že je vyhraje opět Zelenskyj.“

To si ale Donald Trump nepřeje. Američané si tak uvědomili slabiny toho, kdyby se volby uspořádaly příliš brzy.

„Ukrajina má zmrazený politický život. Opozice potřebuje jistý čas, musí se nastavit volební infrastruktura a tak dále. Brzké volby by nebyly úplně legitimní, nebyly by brány ani ukrajinskou společností a možná ani tou mezinárodní jako legitimní. A navíc je mohl vyhrát opět Zelenskyj.“

„Všechno je to špatně“

Ani pořadí jednotlivých úkonů – dohoda o příměří, kterou Rusko nesmí uzavřít, následná volba prezidenta a teprve poté referendum o východních územích Ukrajiny, bez kterého nelze podepsat dohodu s Ruskem – podle Víchové nedává smysl.

Čtěte také

„Všechno je to špatně, všechno je to jenom hra na oslabování Ukrajiny. Protože Rusko si velmi dobře uvědomuje, že dnes volby nejsou fakticky možné. Chtějí volby i s referendem. Referendum na takovéto otázce nemůže proběhnout,“ odmítá to expertka s odkazem na ukrajinské zákony.

„Pokud budeme dodržovat ukrajinskou ústavu a ukrajinské zákony, tak je jenom několik iniciátorů referend. Prezident nemůže vyhlásit referendum o změně území. Takovéto referendum může nastolit lid, ale tam potřebujete tři miliony hlasů, sto tisíc hlasů v každé oblasti, a dvě třetiny oblastí by musely být pro referendum,“ vyjmenovává zákonné podmínky a dodává:

„To je nemožný scénář. Parlament by mohl také vyhlásit referendum. Ale podle ukrajinské ústavy, jak ji vykládají ukrajinští ústavní právníci, je možné vynést tuto otázku na referendum pouze, když se týká zvětšení území, ne zmenšení.“

Jak se proměnil od začátku plné invaze na Ukrajinu evropský zbrojní průmysl? Co by se dělo, kdyby Spojené státy stáhly svou podporu Ukrajiny? A zaznamenali řadoví Ukrajinci fakt, že se Česko s novou vládou de facto výrazně odklonilo od pomoci jejich zemi? Poslechněte si celou Osobnost Plus, audio je nahoře v článku.

autoři: Barbora Tachecí , kma

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.