Jiří Pehe: Česko se drží prázdných spojeneckých skořápek

Jenže výsledný dojem byl spíše rozpačitý. Premiéři se dohodli, že budou na summitu Evropské unie usilovat společně o to, aby se Unie věnovala vysokým cenám elektrické energie, které údajně snižují její schopnost ekonomicky konkurovat zbytku světa. A v obecné rovině také souhlasili, že by se mělo jednat o změnách v systému emisních povolenek, známém jako ETS2.

Jenže zatímco Babiš a Fico mluvili o tom, že systém ETS2 je třeba zrušit, Stocker byl zdrženlivější. Zdůraznil, že Rakousko respektuje evropské dohody. Byla to zřejmě nepřímá reakce na nedávné usnesení české vlády, že systém ETS2 zcela odmítá.

Příliš mnoho rozporů

Militantní výroky premiérů České republiky a Slovenska během setkání s rakouským protějškem na adresu evropské zelené politiky, známé jako Green Deal, shodou okolností zazněly v Bratislavě v den, kdy Evropský parlament schválil klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. A emisní povolenky ETS2 neodmítl, ale jen odložil o jeden rok – tedy na rok 2028.

Čtěte také

Emisní povolenky drtí průmysl Evropy, míní Knotek. Nerudová: Za drahé energie můžou i jiná opatření

Slovenský premiér Fico se navíc opět pustil do nepřímé kritiky evropské politiky vůči Rusku, přičemž tvrdil, že Evropské unii chybí političtí lídři. Postěžoval si též, že EU nemá jednotnou zahraniční politiku. Z úst politika, který jednotu EU – spolu se svým maďarským protějškem – nejvíce ohrožuje, zněla taková vyjádření poněkud licoměrně.

Především ale zejména Fico svým vystoupením podtrhl, proč jsou v našem regionu regionální uskupení jen prázdné skořápky. Mezi jednotlivými zeměmi prostě panuje příliš mnoho rozporů v otázkách, které jsou v současnosti nejdůležitější, jako jsou kupříkladu postoje k ruské agresi na Ukrajině a zda z Ruska dál dovážet ropu a plyn.  

Na setkání s novináři Fico také argumentoval, že je třeba obnovit i spolupráci v rámci Visegrádského uskupení. Dotknul se tak citlivého problému.

Proč nefunguje Visegrád

Visegrádská skupina totiž momentálně v podstatě nefunguje právě kvůli proruské politice jeho země a Maďarska. Vztahy Polska a Maďarska jsou na bodu mrazu i kvůli tomu, že Maďarsko dalo politický azyl trestně stíhaným členům bývalé polské vlády. Polsko dokonce stáhlo svého velvyslance z Maďarska.

Čtěte také

Hledá Babiš ve Vídni spojence? Lizcová: Rakousko je zemí, která evropský kompromis přijme a zavede

Polsko navíc zjevně preferuje jiné formáty evropské a regionální spolupráce než zbytek Visegrádské skupiny. Je mezi šesti velkými zeměmi EU, které nedávno oznámily, že budou usilovat o rychlejší integraci a užší spolupráci. Je také součástí skupiny 12 severských zemí, které se rozhodly podporovat Ukrajinu nad rámec toho, na čem je schopná se shodnou celá EU.

Česká republika ani Slovensko nejsou součástí těchto iniciativ. A Rakousko, jehož premiér se účastnil „slavkovského“ setkání v Bratislavě, není nejen členem zmíněných inciativ, ale ani Severoatlantické aliance, jejímiž členy jsou Česká republika i Slovensko.

Na vedlejší koleji?

Je samozřejmě v pořádku, že premiéři zemí střední Evropy nechtějí nechat již existující regionální uskupení a formáty užší spolupráce zahynout na úbytě, a proto se navzdory nedostatku jednoty v důležitých otázkách dál scházejí.  

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Jejich vzájemná setkávání, plná kritických výroků na adresu EU, jsou ale tak trochu mimo kontext toho, co Evropskou unií skutečně hýbe.

S trochou ironie by se dalo dokonce říct, že průběh setkání premiérů České republiky Slovenska a Rakouska, pepřený nerealistickým voláním premiérů následnických zemí bývalého Československa pro obnovení visegrádské spolupráce, byl dobrou ukázkou toho, proč v případě vytvoření tvrdého integračního jádra EU skončí tyto země na vedlejší koleji.

Autor je politolog a publicista