Podsvětí devadesátek: Mrázek, Běla, Polgári a Markovič. Zločinci, policisté a nový svět po sametové revoluci
Podsvětí devadesátek: Co se stalo s veksláky po roce 1990?
Veksláci byli oficiálně hlídači, vrátní nebo pracovali v kotelnách. Ale většinou je tam nikdy nikdo neviděl. Místo sebe totiž zaměstnávali nastrčené důchodce nebo studenty, kteří si chtěli přivydělat. Mít v občance razítko zaměstnavatele v socialistickém Československu znamenalo, že člověk není příživník. Jinak mohl být stíhán za takzvané příživnictví.
Čtěte také
Naprostou výhrou bylo pro veksláky získat statut invalidního důchodce. Veksláci neměli čas na normální práci, protože směnou peněz za bony byli schopni za den vydělat víc, než byl běžný plat za měsíc. Jak to bylo možné?
Oficiální kurz československé koruny byl oproti zahraničním měnám silně nadhodnocený. Pro zahraniční turisty bylo proto výhodnější směnit valuty u veksláků místo v bance. Ti pak obratem marky a dolary měnili v bankách za bony, které opět výhodně prodávali Čechoslovákům.
Skvělé šance
Mít bony totiž znamenalo pro obyčejné lidi možnost koupit si luxusní zboží v prodejnách Tuzexu. Takové věci v běžných prodejnách nebyly, ale na západ od našich hranic patřily k běžnému sortimentu.
Čtěte také
Pro některé československé občany mělo takové zboží až magickou přitažlivost. Vlastnit pravé rifle, radiomagnetofon či kosmetiku západní výroby znamenalo jistou společenskou prestiž. Veksláci o zákazníky nouzi neměli.
Koncem tohoto výhodného „řemesla“ byl rok 1989. Někteří z veksláků to vnímali jako katastrofu, ale brzy pochopili, že mají další skvělé šance. Začínající kapitalismus 90. let byl výhodný především pro ty, kteří měli našetřeno… A to veksláci měli.
Mezery v zákonech
Peníze získané vekslováním využili k rychlému proniknutí do nového kapitalistického systému. Stali se z nic obchodníci, správci majetku, majitelé nočních klubů nebo zastaváren. Využívali velmi obratně mezer v zákonech.
Čtěte také
Na rozdíl od nich se mnoho lidí v nových podmínkách nestačilo zorientovat. Bývalí veksláci se prosadili při privatizaci, ve státní správě, ale i v nelegálních aktivitách.
Atmosféra takzvaných „divokých devadesátek“ vytvářela příznivé klima pro vznik organizovaného zločinu, a tak se mnozí z bývalých veksláku vypracovali v osobnosti podsvětí, se kterými je spojeno vydírání, obchod s drogami, korupce a vraždy. František Mrázek, Antonín Běla, Ivan Jonák. I oni bývali veksláci…
Poslechněte si první díl série Podsvětí devadesátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
