Konec Velkého metaře. Jak dopis pro Slánského odstartoval největší politický proces v Československu
Ještě 23. listopadu 1951 stál Rudolf Slánský na vrcholu československé totalitní moci, o den později se ocitl za mřížemi v Ruzyni. A přitom mohl odejít na Západ do Německa. Jen kdyby dopis s nabídkou emigrace neskončil v rukou agenta chodce, který pracoval pro StB. Jak se daly dějiny do pohybu, přibližuje Pavel Molek, dramatik a soudce Nejvyššího správního soudu, v původním rozhlasovém seriálu Konec Velkého metaře s podtitulem Fiktivní rozhovory oběti se skutečnými pachateli.
V průběhu roku, který vyvrcholil Slánského zatčením, naznačovaly sovětské bezpečnostní orgány a zprostředkovaně i sám Stalin československým politikům, že by bylo třeba odhalit vnitřního nepřítele. Že by mělo jít o „sionistickou“ skupinu, tedy o komunisty židovského původu.
A že by hlavou vlastizrádců měl být i sám generální tajemník KSČ Rudolf Slánský.
Dlouho proti němu Státní bezpečnost neměla žádné důkazy a ani podporu u Klementa Gottwalda, kterého se Slánským pojilo mnohaleté přátelství.
Důkaz se ale našel. Poskytla ho akce OKAPI (fakticky československé pobočky CIC) působící v západní okupační zóně Německa, která pod velením generála Františka Moravce realizovala nápad majora Františka Ostrého dopis „Velkému metaři“.
Major Ostrý přišel s nápadem zaslat Rudolfu Slánskému agenturní tajnou cestou přes agenta chodce Rudolfa Nevečeřala a domnělou milenku Danielu Kaňkovskou dopis, v němž mu západní tajné služby nabídly emigraci na Západ a poskytnutí azylu.
List se však dostal do rukou Státní bezpečnosti, pro kterou agent chodec ve skutečnosti pracoval. Slánský byl zatčen a 3. prosince popraven v největším politickém procesu v Československu. Spolu s ním zemřelo dalších deset lidí.
Jednou z odsouzených byla také Daniela Kaňkovská, kterou v OKAPI považovali za Slánského milenku. A právě jejím příběhem rámuje Pavel Molek svůj rozhlasový seriál, v němž Kaňkovská pátrá po důvodech, proč byla zatažena do velkých dějin Československa.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
