O svaté Ludmile vypráví jen propagandistické legendy. Bez nich ale nemáme nic, běduje historik
V polovině září si připomínáme 1100 let od smrti svaté Ludmily. „Jediné prameny, které o ní máme, jsou legendy. A těm jde o něco jiného než o historické reálie, to jsou propagandistické texty, které mají představit světce. Jenže kdybychom rezignovali na legendy, tak o svaté Ludmile nemáme vůbec nic. A tak je musíme číst kriticky,“ poukazuje na problematiku příběhu české světice historik Petr Kubín z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
„Jiné písemné prameny zkrátka nejsou. A nedají se konfrontovat,“ stýská si historik.
Čtěte také
Nejzáhadnějším pramenem je podle Kubína takzvaná Kristiánova legenda. „O té vedeme debaty už čtvrt tisíciletí. Nejstarší legendou je Fuit in provincia Boemorum, která snad vznikla v 60. nebo 70. letech 10. století. Je taková obyčejná a ještě celkem střízlivá,“ přibližuje Kubín.
A vysvětluje: „Nelíčí Drahomíru jako pohanku ani celý ten souboj jako spor mezi křesťanstvím a pohanstvím. Ale jasně se tam říká, že jde o mocenský boj. Z toho předpokládáme, že šlo o moc mezi tchýní a snachou, což je napjatý vztah v rodině obecně, natož mezi vládnoucími ženami.“
Nová teze: Ludmila a její vztahy s Bavorskem
Historici se ale málokdy spokojí s tím, co prameny překládají, a snaží se pátrat dál, připomíná historik Jakub Izdný z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
Čtěte také
„Je tu relativně nová teze. Ludmila je líčena jako poměrně blízká spolupracovnice kněze Pavla, který je někdy interpretován jako zástupce řezenského biskupa. Také její odchod z Prahy na Tetín se dá vnímat jako náznak toho, že mohla mířit až do Bavorska, kde mohla hledat spojence.“
Jaké mohl mít odchod Ludmily na Tetín širší evropské konotace? Co všechno s jistotou víme o svaté Ludmile? A nad čím nyní přemítají historikové?
Poslechněte si celou debatu Vertikály, moderuje Eva Hůlková.
V první části Vertikály se Naděžda Hávová ohlédne za návštěvou papeže na Slovensku. Zaměří se na téma odmítání očkování z náboženských důvodů a zmíní konferenci o sexuálním zneužívání v církvi.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.