Noční lemuři odposlouchávají své sousedy

9. červenec 2013

Vědci získali první důkazy o tom, že noční lemuři během svého denního odpočinku naslouchají jiným obratlovcům a dokonce chápou význam jejich komunikace.

„Odposlouchávání“ varovných signálů jiných druhů je ve zvířecí říši široce rozšířené, najdeme jej u ptáků i savců včetně denních lemurů. Až dosud však nebylo známo, jestli své sousedy odposlouchávají také malé druhy lemurů, které jsou aktivní v noci a den prospí. Jedním z nich je kriticky ohrožený lemur pruhohřbetý (Lepilemur sahamalazensis) ze severozápadního Madagaskaru, o jehož životě nemáme téměř žádné informace. Nechová se v zoologických zahradách a není ničím nápadný, takže se mu věnuje jen malá pozornost. Výjimkou je nová studie vědců z Bristolské univerzity a jejich kolegů, kteří lemury pruhohřbeté sledovali v Národním parku Sahamalaza.

Přes den tito lemuři odpočívají v dutinách stromů, kde na ně mohou predátoři zaútočit jak ze země, tak ze vzduchu. Vědce zajímalo, jestli lemuři vnímají a rozeznávají poplašné signály jiných druhů zvířat, kterým hrozí podobné nebezpečí. Skupině devatenácti odpočívajících lemurů přehrávali zvuky tří z nich a sledovali jejich reakce. Když lemuři pruhohřbetí slyšeli varovné volání ptáků kukalek chocholatých (Coua cristata) a šámů madagaskarských (Copsychus albospecularis), viditelně zneklidněli. Stejně se chovali i v případě, že z reproduktorů zněly výkřiky lemurů Sclaterových (Eulemur flavifrons), které varují před vzdušným nebezpečím. Vzhlíželi přitom k obloze a zemi ignorovali. Naznačuje to, že lemuři pruhohřbetí dobře rozumí signálům svých sousedů a správně interpretují, odkud jim právě hrozí nebezpečí.

Lemur pruhohřbetý (Lepilemur sahamalazensis)

Zdroj: Bristol University, PLOS ONE

autor: Tvůrčí skupina popularizace vědy
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.