Nobelovu cenu získali bojovníci za svět bez jaderných zbraní. Skepse není na místě, říkají komentátoři

6. říjen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reiss-Andersen vyhlásila laureáty pro rok 2017

Letošní Nobelovu cenu za mír získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Ocenění dostane za upozorňování na „katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní”, zdůvodnil své rozhodnutí norský Nobelův výbor.

Cena je udělována v souladu se závětí Alfreda Nobela osobě nebo organizaci, která „vykonala nejvíc pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů”.

Letos bylo na Nobelovu cenu míru nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž bylo 215 jednotlivců a 103 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet nominovaných v historii; více jich bylo navrženo jen loni.

Tehdy ji dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za to, že dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie.

Specifická představa o míru


Před třiceti, čtyřiceti lety získávali cenu lidé, kteří se snažili prosadit v rámci totalitního režimu. To už dnes v podstatě moc nefunguje, s výjimkou Číny. Zbyněk Petráček

Petr Jedlička, analytik zahraničního dění a vedoucí zahraniční rubriky Deníku Referendum, označuje Nobelovu cenu za mír za nejprestižnější z cen, které se za mír udělují. „Nemyslím si, že smysl ceny je v dnešní doby vyčpělý nebo přežitý. Je pravda, že vybraný laureát vychází vždy ze specifické představy o míru, o cestě k mírové společnosti, která je vlastní jen určité části intelektuálů,” říká.

„Ta cena vyvolává trochu kontroverze, protože se neudílí na základě nějaké univerzální představy o tom, co mír znamená,” myslí si analytik.

Legitimní krok a signál

Podle Zbyňka Petráčka, komentátora Lidových novin, reagují ceny na aktuální dění ve světě. „Před třiceti, čtyřiceti lety získávali cenu lidé, kteří se snažili prosadit v rámci totalitního režimu. To už dnes v podstatě moc nefunguje, s výjimkou Číny,” říká.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos (vlevo) letos v červnu uzavřel dohodu s povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie

„Dnes je doba, kdy největší ohrožení je na středním Východě, tam se ale zase Nobelovy ceny neudílejí, protože není komu. Na tom ale není nic zlého, protože si dnes už ani neuvědomujeme, že byly roky, kdy Nobelova cena za mír nebyla udělena, ať už za světových válek nebo v roce 1972. Myslím si, že to je zcela legitimní krok a signál,” podotýká komentátor.

Skepse a ideologie


Vždycky, když si pročítám odůvodnění laureáta, tak si říkám, že něco na tom je. Petr Jedlička

„Nad Nobelovou cenou míru panuje značná skepse v tom smyslu, že je hodně ideologizovaná. Já bych to tak černě neviděl, stačí se ohlédnout o rok nazpátek. Rok 2016 přinesl satisfakci racionalitě nebo zdravému rozumu, když cenu získal Juan Manuel Santos, člověk, jehož ocenění velmi odpovídá původním Nobelovým intencím,” myslí si Petráček.

Jedlička nesdílí kritický pohled na údajně ideologickou Nobelovu cenu. „Není to tak, že podle toho, kdo zrovna v Norsku vyhraje volby, tak podle toho se uděluje cena. Vždycky, když si pročítám odůvodnění laureáta, říkám si, že něco na tom je,” říká vedoucí rubriky Svět Deníku Referendum.

autor: mro | zdroj: ČTK
Spustit audio