Nobelovu cenu získali bojovníci za svět bez jaderných zbraní. Skepse není na místě, říkají komentátoři
Letošní Nobelovu cenu za mír získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Ocenění dostane za upozorňování na „katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní”, zdůvodnil své rozhodnutí norský Nobelův výbor.
Cena je udělována v souladu se závětí Alfreda Nobela osobě nebo organizaci, která „vykonala nejvíc pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů”.
Letos bylo na Nobelovu cenu míru nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž bylo 215 jednotlivců a 103 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet nominovaných v historii; více jich bylo navrženo jen loni.
Tehdy ji dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za to, že dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie.
BREAKING NEWS The 2017 Nobel Peace Prize is awarded to the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons (ICAN) @nuclearban #NobelPrize pic.twitter.com/I5PUiQfFzs
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 6, 2017
Specifická představa o míru
Před třiceti, čtyřiceti lety získávali cenu lidé, kteří se snažili prosadit v rámci totalitního režimu. To už dnes v podstatě moc nefunguje, s výjimkou Číny. Zbyněk Petráček
Petr Jedlička, analytik zahraničního dění a vedoucí zahraniční rubriky Deníku Referendum, označuje Nobelovu cenu za mír za nejprestižnější z cen, které se za mír udělují. „Nemyslím si, že smysl ceny je v dnešní doby vyčpělý nebo přežitý. Je pravda, že vybraný laureát vychází vždy ze specifické představy o míru, o cestě k mírové společnosti, která je vlastní jen určité části intelektuálů,” říká.
„Ta cena vyvolává trochu kontroverze, protože se neudílí na základě nějaké univerzální představy o tom, co mír znamená,” myslí si analytik.
Legitimní krok a signál
Podle Zbyňka Petráčka, komentátora Lidových novin, reagují ceny na aktuální dění ve světě. „Před třiceti, čtyřiceti lety získávali cenu lidé, kteří se snažili prosadit v rámci totalitního režimu. To už dnes v podstatě moc nefunguje, s výjimkou Číny,” říká.
„Dnes je doba, kdy největší ohrožení je na středním Východě, tam se ale zase Nobelovy ceny neudílejí, protože není komu. Na tom ale není nic zlého, protože si dnes už ani neuvědomujeme, že byly roky, kdy Nobelova cena za mír nebyla udělena, ať už za světových válek nebo v roce 1972. Myslím si, že to je zcela legitimní krok a signál,” podotýká komentátor.
Skepse a ideologie
Vždycky, když si pročítám odůvodnění laureáta, tak si říkám, že něco na tom je. Petr Jedlička
„Nad Nobelovou cenou míru panuje značná skepse v tom smyslu, že je hodně ideologizovaná. Já bych to tak černě neviděl, stačí se ohlédnout o rok nazpátek. Rok 2016 přinesl satisfakci racionalitě nebo zdravému rozumu, když cenu získal Juan Manuel Santos, člověk, jehož ocenění velmi odpovídá původním Nobelovým intencím,” myslí si Petráček.
Jedlička nesdílí kritický pohled na údajně ideologickou Nobelovu cenu. „Není to tak, že podle toho, kdo zrovna v Norsku vyhraje volby, tak podle toho se uděluje cena. Vždycky, když si pročítám odůvodnění laureáta, říkám si, že něco na tom je,” říká vedoucí rubriky Svět Deníku Referendum.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
