Nizozemsko vyhostilo čtyři ruské hackery. Policie je chytila přímo při činu

Podle bezpečnostního analytika Radka Khola se Nizozemcům letos v dubnu podařilo agenty přistihnout přímo při činu a zajistit i jejich vybavení. Přestože ale vyšetřovatelé o útoku informovali s nebývalou měrou detailů, lze se prý o jeho cílech jen dohadovat.

Hackeři z Ruska chtějí Česko odříznout od Unie, Čínu zajímá ekonomika, odhaluje zpráva BIS

• Upravit
• Smazat

Česko loni čelilo rozsáhlým útokům hackerů z Ruska. Cílem byla především diplomacie a vojenství nebo věda a výzkum. Uvedla to Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za loňský rok. „Ze strany Ruska nebo Číny jsou útoky zaměřené na Českou republiku s jediným cílem. Narušit integraci Evropské unie,“ říká senátor František Bublan.

„V dubnu bylo Rusko pod tlakem na několika frontách a mělo silný zájem odhalit, co se podařilo OPCW zjistit ohledně bojové otravné látky z třídy novičok, která byla použita při březnovém útoku v Salisbury proti bývalému agentovi Skripalovi,“ naznačuje Khol. Organizace rovněž vyšetřovala i dubnový chemický útok v syrské Dúmě.

Díky tomu, že hackeři operovali přímo v Haagu, mohli se zaměřit na slaběji chráněný článek, což je místní wi-fi síť. „Tam by se jim podařilo získat přístupová hesla pracovníků organizace a těmito zadními vrátky by se mohli dostat do vnitřní sítě OPCW a k souborům,“ popisuje možný plán hackerů.

Alternativní pravda

Podle politologa Jana Šíra působí informace prezentované Nizozemci přesvědčivě. Záležitostem spadajícím do sféry tajných služeb se zpravidla publicita nedává, ruský útok proto musel překročit určitou mez.

Závažnější než hackerský útok samotný je pak podle Šíra to, k jakým datům se Rusové údajně snažili dostat, tedy k materiálům souvisejícím s vyšetřováním sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou z roku 2014 nebo útoků chemickými zbraněmi v Sýrii a ve Velké Británii.

Čtěte takéNizozemsko vypovědělo dva ruské agenty. Viní je, že plánovali špionáž laboratoře spojené s Novičokem

„Musíme brát do úvahy i důvěryhodnost jednotlivých partnerů. A když se podíváme, kdo tady koho obviňuje, tak rozdíl v důvěryhodnosti je propastný,“ dodává politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zároveň si ale všímá toho, že Rusku se daří situaci zamlžit tak, aby obvinění byla rozmělněna a průměrný příjemce neměl šanci se ve věci zorientovat. „V tom spočívá ruská informační taktika vůči západním zemím. Pravda je pro Rusko nepříznivá, cílem je ji maximálně zastřít a relativizovat,“ tvrdí Šír.

„Dělá to tak, že k pravdě přičlení řadu alternativních interpretací, takže pro čtenáře či diváka je nemožné rozlišit, co je pravda. Například o sestřelení letu MH17 jsme z ruské strany slyšeli desítky verzí,“ uzavírá.