Hackeři z Ruska chtějí Česko odříznout od Unie, Čínu zajímá ekonomika, odhaluje zpráva BIS

25. říjen 2017

Česko loni čelilo rozsáhlým útokům hackerů z Ruska. Cílem byla především diplomacie a vojenství nebo věda a výzkum. Uvedla to Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za loňský rok. „Ze strany Ruska nebo Číny jsou útoky zaměřené na Českou republiku s jediným cílem. Narušit integraci Evropské unie,“ říká senátor František Bublan.

Bublan, který je za ČSSD i předsedou senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, upozorňuje na dominanci informací o snahách Ruska infiltrovat se do české politické i ekonomické oblasti, které lze ze zprávy BIS vyčíst. Podobné snahy se týkají i Číny, ačkoli ta podle senátora cílí hlavně na ekonomiku.

„V té zprávě je vypíchnutý východní azimut, ale nemyslím si, že ostatní zpravodajské služby jsou netečné. I jejich aktivity nenarůstají,“ říká znovuzvolený poslanec z KSČM Jiří Dolejš. Nechce prý zpochybňovat fakta, obsažená ve výroční zprávě BIS, poukazuje ale na jednostranný dojem, který může vyvolávat.

Bublan vidí jasnou spojitost mezi zvýšenou aktivitou čínské špionáže, jejímž hlavním zájmem byla eliminace tibetské otázky nebo narušení česko-tchajwanských vztahů a pronikáním čínského kapitálu do země, který podporuje prezident Miloš Zeman.


Škoda, že zpráva BIS nebyla zveřejněna před volbami, protože by se ukázalo, že některé politické strany – které dokonce v těchto volbách výrazně uspěly – jsou napojeny na Rusko a jsou ovlivněny těmito dezinformacemi. František Bublan

„Ostatní státy se také zpravodajsky zajímají o naše území, ale oni to posuzují spíš z pohledu střední Evropy, nikoli pouze samostatně Českou republiku. Kdežto ze strany Ruska nebo Číny je to vyloženě zaměřeno konkrétně na Českou republiku a ten cíl je jediný – narušit integraci Evropské unie,“ reaguje František Bublan.

Ruská kyberšpionážní kampaň necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje i na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být podle BIS využívány k politickým a vědecko-průmyslovým účelům, ale i k dehonestaci určitých lidí nebo států, k dezinformacím a případně i k vydírání.

Rizika, která s sebou tyto snahy nesou, bylo podle Bublana možné pocítit v minulých měsících, kdy byl ve vystoupeních některých politiků vidět silný vliv ze strany Ruska. A to nejen vědomé, ale i nevědomé. „Možná je škoda, že tato zpráva nebyla zveřejněna před volbami, protože by se ukázalo, že některé politické strany – které dokonce v těchto volbách výrazně uspěly – jsou napojeny na Rusko a jsou ovlivněny těmito dezinformacemi,“ říká Bublan.

„Je to hodně nejen o odpovědnosti politiků, s jakými typy informací pracují, ale je to také zkouška demokratického prostředí a lidí, čemu jsou schopni a ochotni uvěřit. Pochopitelně v době informační demokracie je vždy velmi na pováženou kdy vůči určitým typům informací zasahovat,“ míní Dolejš.

autoři: bur , marz
Spustit audio