Nizozemsko si připomnělo čtvrté výročí sestřelení Boeingu nad Donbasem a chystá proces století

Na památku obětí tam krátce po neštěstí bylo zasazeno 298 stromů – jeden za každého zemřelého, uvádí na svých stránkách Rádio Svoboda.

Pod některými stromy jsou pohřbené urny s ostatky obětí. Uprostřed stromů stojí kamenný pomník, na kterém je vyryto 298 jmen. Během ceremonie, které se zúčastnil také nizozemský premiér Mark Rutte, byla postupně přečtena jména všech obětí.

Nizozemský institut soudního lékařství dodnes provádí testy DNA fragmentů z místa neštěstí, na základě kterých je možné identifikovat oběti. Podle zástupce nizozemského ministerstva spravedlnosti jsou příbuzní obětí o nových zjištěních okamžitě informováni.

„Na východě Ukrajiny se stále ještě mohou nacházet ostatky a osobní věci zemřelých. Pokračujeme v identifikaci, ale nově nalezené fragmenty už nejsou zařazovány jako předměty doličné k trestnímu případu vyšetřujícího útok na Boeing,“ cituje Rádio Svoboda nizozemského úředníka.

Proces století

V Nizozemsku je už vše připraveno k zahájení procesu s podezřelými z útoku na let MH 17. S Ukrajinou jsou podepsány všechny nezbytné dohody, které umožní, aby se podezřelí s pomocí videomostu mohli zúčastnit soudního přelíčení a aby mohli být na základě rozsudku Haagského tribunálu odsouzeni. Jména podezřelých v případu, který Holanďané nazývají procesem století, však vyšetřovatelé zatím nezveřejnili. A není ani jasné, kdy přelíčení začne, uvádí Rádio Svoboda.

Není vyloučené, že dojde i k druhému procesu, ve kterém bude jako obviněný figurovat Ruská federace. Vyšetřovatelé zveřejnili důkazy o tom, že raketový systém Buk použitý při sestřelení letadla patřil ruské armádě a označili Rusko jako přímého viníka tragédie.

Nizozemští a rakouští představitelé se opakovaně zmiňovali, že hodlají podniknout právní kroky, které by umožnily pohnat Rusko k zodpovědnosti. Oficiální podpory se jim na konci minulého týdne dostalo také od lídrů zemí skupiny G7.

„Rusko musí nést odpovědnost za svou roli při napadení letu Malajsijských aerolinií nad Ukrajinou a přispět k zjištění pravdy a zjednání spravedlnosti,“ cituje Rádio Svoboda ze společného prohlášení členských zemí. To bylo zveřejněno v den finále světového fotbalového šampionátu probíhajícího v Rusku a v předvečer setkání Vladimira Putina s prezidenty Spojených států a Francie.

Jeřábi za oběti

Příbuzní zemřelých si čtvrté výročí tragédie připomínají se smíšenými pocity: „Ostatky našich blízkých na místě tragédie často nacházejí značně podezřelé osoby, přičemž v místech, která už byla dávno prohledána. Kde se tam berou je pro nás záhadou. Na druhou stranu se zdá, že se díky vyšetřování pomalu přibližujeme k pravdě,“ cituje Rádio Svoboda předsedu nizozemské organizace sdružující příbuzné obětí.

Podle Rega den Hartoga, který se osobně podílel na vytvoření Národního památníku ve Vijfhuizenu, bylo těžké potlačit hněv poté, co Rusko nehledě na jasné důkazy opět popřelo svou účast na tragédii.

„Jsem rád, že Nizozemsko neprošlo kvalifikaci na mistrovství světa ve fotbale. Kdyby se tam dostalo, šel bych třeba i na barikády, aby se naši fotbalisté do Ruska nevypravili,“ cituje Rádio Svoboda příbuzného jedné z obětí katastrofy Rega den Hartoga.

Ve městě Hilversum, odkud pocházelo 15 obětí tragédie, byla v den výročí letecké tragédie otevřena také instalace nazvaná Prostor naděje, která sestává z tisíců papírových origami ve tvaru jeřába.

Je inspirovaná příběhem japonské dívky Sadako Sasaki, která přežila bombardování Hirošimy, ale později onemocněla leukémií. Tisíc složených jeřábů jí mělo přinést štěstí. Sadako jich však stačila složit jen 600, zbylé již složili její přátelé poté, co nemoci podlehla.

S myšlenkou vytvořit instalaci pro zemřelé v Boeingu přišla Tjitske Dijkstra, školní učitelka z města Groningen, která při neštěstí ztratila kolegyni, začala s žáky skládat origami, aby jim pomohla překonat trauma způsobené smrtí učitelky. Společně s žáky dalších nizozemských škol se jim postupně podařilo složit 298 tisíc papírových jeřábů – tisíc za každou oběť tragédie.