Nikdy nevíme, jaká infekce se zítra objeví, říká primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce
Hrozí nám kvůli pomyslnému zmenšování světa nemoci, které jsme uprostřed Evropy zatím neznali? A s jakými infekčními nemocemi se čeští cestovatelé vracejí z exotických destinací? Hostem Magazínu Leonardo byla Hana Roháčová, primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce.
„Infekce je obor velmi měnlivý. Každý den jsme konfrontováni s novou situací, každý rok se objeví někde na světě nebo i u nás v České republice nemoc, o které jsme nevěděli nebo jsme jí nepřikládali velkou důležitost,“ uvedla lékařka.
Významnou příčinou tohoto stavu je i zmenšování světa díky rychlému cestování na velké vzdálenosti. „Svět je dnes propojen, takže nemoc, která je jeden den v Číně, může být druhý den u nás.“
„Příkladem může být SARS nebo novější MERS, nedávná epidemie eboly, v současné době slyšíme o moru na Madagaskaru, zvyšuje se u nás také významně procento nemocných černým kašlem nebo se objevují spalničky... Nikdy nevíme, jaká infekce se objeví zítra.“
„Představa laika, že přijde na infekci a nakazí se nějakou nemocí druhý den, není správná. Každý člověk má imunitu, která ho významně chrání, takže proti 95 % infekcí se tělo prostě ubrání samo. Lidé mají často představu, že všichni infektologové jsou očkováni proti všem infekčním nemocem. jednak to nejde, ale hlavně musíme mít respekt před infekcemi, na to je celý systém návyků, včetně dezinfekce rukou, používání roušek a tak dále.“
Proto je potřeba každému pacientovi směřujícímu na infekční pracoviště udělat udělat tzv. cestovatelskou anamnézu. „Na začátku nevíme, jestli ten pacient někde byl, nebyl nebo co se stalo. Takže jedna z prvních otázek je, jestli necestoval, kdy se vrátil, co v cizině dělal, co jedl a podobně.“
Infektolog musí být vzdělaný a musí sledovat nové trendy v infekčních nemocech. „Musí vědět, co se kde vyskytuje, jak nemoc vypadá, jakou má inkubační dobu. Musí se trvale vzdělávat. Proto máme denně hlášení, kde si referujeme o pacientech, které máme nebo kteří se k nám chystají, ale také o tom, co se děje ve světě.“
I přes zjevná rizika patří infektologie mezi velmi oblíbené obory mezi studenty medicíny. „Učíme studenty všech tří lékařských fakult, a ti jsou vždy stážemi u nás nadšeni. Pro ně je to něco nového, a bohužel musím každoročně odmítat několik absolventů, kteří s k nám hlásí.“
„Chybí nám ale lékařský personál, ten bychom moc potřebovali. Pracuji už v oboru desítky let a neznamenala jsem, že by někdo z nás, našich kolegů nebo zdravotního personálu onemocněl nějakou infekční nemocí,“ ujistila primářka případné zájemce o obor.
„Destinace rozdělujeme do tří rizikových pásem. Po Evropě a Středomoří je riziko zcela minimální, oblasti jako severní Afrika, Turecko a střední Amerika už představují střední riziko. Ve vysoce rizikových oblastech jako zbytek Afriky nebo některé asijské země hrozí infekcí víc.“
S čím Češi přijíždějí nejčastěji z exotických destinací? „Nejčastějšími jsou průjmová onemocnění, ale mohou si přivést tyfus, paratyfus nebo také choleru, ale to jsou jednotkové případy ročně.“
Další hrozbou je malárie, která může být velmi těžkým onemocněním, stejně jako horečka Denge, proti které není očkování ani zvláštní léčba, ale může vést k těžkému průběhu. „Onemocnění je celá řada.“
„Každému cestovateli doporučujeme, aby se před cestou poradil s lékařem, jestli se očkovat, jaké léky mít sebou. Pokud to jde, tak očkovat na břišní tyfus a žloutenky, zvláště typu A, která je velmi rozšířená v oblastech s nižším hygienickým standardem, ale doporučujeme i B. Pak záleží na tom, kam člověk jede a co tam bude dělat,“ shrnula Hana Roháčová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
