Nezájem o výhru a cenu

Pokud jde o Perelmana, který zřejmě vyřešil jeden z nejobtížnějších matematických problémů, Poincarého hypotézu, jsme o něco moudřejší. "Tato cena mě vůbec nezajímá", prohlásil a na vysvětlení dodal: "Každý chápe, že když se prokáže správnost mé práce, tak není nutné žádné jiné uznání." Jenomže v tom se zřejmě čtyřicetiletý ruský génius, žijící v ústraní v Petrohradě, částečně mýlí. Málokdo totiž pochopí jeho vysvětlení, proč jednoduše souvislá uzavřená trojrozměrná varieta je trojrozměrnou sférou. A ještě méně bude zřejmě těch, kdo pochopí, proč se zdráhá převzít medaili, ke které náleží milión dolarů. Ve světě, který lidskou dovednost a lidské štěstí vyjadřuje v penězích, je ztrácení vítězných tiketů a odmítání finančně dotovaných cen obtížně akceptovatelné.

V obou případech hovoříme o podivínech, kteří nepochopili, že smyslem života je ať už po zásluze (anebo štěstím) zbohatnout. Neradi si připouštíme, že ztratit milionový kupón či odmítnout milionovou cenu může být paradoxně i terno. Velké peníze člověku obrátí život naruby, protože zpravidla neví co s nimi. Sen, který se stane realitou, už není snem. Takto vzato jsou podivíni ušetřeni procitnutí do drsného světa, kterému vládnou peníze. Takové nenápadné štěstí.