Nevíme, nakolik byl převrat v Súdánu spontánní, nebo připravený, komentuje aktuální situaci afrikanistka Piknerová

7. listopad 2021

V dubnu 2019 skončila pro Súdán 30letá éra vlády autokratického prezidenta Umara Bašíra. Nastalo období dlouhého a složitého přechodu k demokracii. Jejím symbolem se staly plánované volby v roce 2023, ke kterým zemi měla dovést přechodná vojensko-civilní vláda. Poslední říjnové pondělí ale její činnost ukončil další převrat – v historii Súdánu už šestý.

Čtěte také

„Když jsme přijeli do Chartúmu, u našeho apartmánu stavěli chodník. V to pondělí 25. října najednou chodník zmizel a z kostek vznikla barikáda,“ popisuje afrikanistka Linda Piknerová z Expedice Z101. Společně se svým kolegou Tomášem Vaňourkem se stali přímými svědky událostí od zářijového pokusu o převrat 21. září.

Převratu předcházely týdny protestů. Na jedné straně podporovatelé přechodné vlády vyzývaly k odstavení vojenské složky od moci, na druhé straně podporovatelé Bašírova režimu volaly po odstranění současné vlády.

Do jisté míry jde o souboj elit. Možná že armáda převratem vůbec nesledovala uchvácení moci.
Andrea Filipi

Souboj elit?

Právě tyto hlasy se nakonec armáda rozhodla vyslyšet a v pondělí 25. října zajala prezidenta a několik ministrů. Akci, kterou zahájilo obsazení budovy státních médií, vedl generál Abdal Fattáh Burhán, který odstraňoval od moci i předchozího prezidenta Umara Bašíra v roce 2019.

Zatímco premiér přechodné vlády Abdala Hamdok byl dosazený ekonom, který většinu života pracoval v zahraničí, Abdal Fattáh Burhán je karierní voják, který dokonale zná súdánské rozložení sil. Neustále ale zdůrazňuje, že mu nejde o moc nad státem, ale chce do přechodné vlády dosadit jiné lidi. Není tak jisté, co převratem sleduje.

Čtěte také

„Do jisté míry jde o souboj elit. Možná že armáda převratem vůbec nesledovala uchvácení moci, ale něco jiného. Třeba posílení svého vlivu,“ říká doktorandka univerzity v Cambridgi a bývalá členka mírových misí v Dárfúru a Jižním Súdánu Andrea Filipi.

A dodává: „I když vojenský převrat vypadá jako překvapivý, v reálu se většinou ví, že přijde. Ta země už se většinou nachází v nějaké krizi a armáda v klíčový moment vstoupí, aby ukončila patovou situaci. To není nikdy překvapivé.“

Spontánní, nebo připravený?

Její slova potvrzuje i afrikanistka Linda Piknerová: „Nevíme, nakolik ten převrat v Súdánu byl spontánní, nebo připravený.“

V Súdánu, převážně hlavním městě Chartúmu, strávila téměř šest týdnů. Lidé jí tam potvrzovali, že pro ně poslední dva roky byly těžké a byly plné zdražování a ekonomické nejistoty. Země zažívá recesi, kterou ještě prohloubila celosvětová pandemie koronaviru.

Nevíme, nakolik ten převrat v Súdánu byl spontánní, nebo připravený.
Linda Piknerová

Právě zhoršující se životní podmínky – chudoba, špatný přístup ke vzdělání, nedostatek léků, potravin, pohonných hmot a dalších surovin – vedly odpůrce přechodné vlády k protestům. Jenže ekonomická situace byla příčinou i masových demonstrací v roce 2018 a 2019, které nakonec ukončily vládu Umara Bašíra.

Čtěte také

Návratu jeho režimu se teď ale obávají stovky tisíc lidí a od převratu už několikrát vyrazili do ulic.

Podle Piknerové si Súdánci za poslední roky všimli otevírání země světu. Súdán například už není na sankčním seznamu států podporujících terorismus. Přišli zahraniční investoři. Do země v září poprvé po padesáti letech přijel prezident Světové banky.

Převrat ale například znamenal zastavení zahraniční finanční pomoci a demonstranti se obávají, že země opět zamíří do izolace.

„Vidíme obrovskou mobilizaci obyvatelstva. Otázka je, nakolik jsou ty demonstrace reprezentativní. Jedná se spíš o ,elitnější městské obyvatelstvo‘. Tak je to i jinde, ale v Súdánu je rozdíl mezi obyvateli velkých center a venkova mnohem větší,“ dodává Andrea Filipi k současným protestům.

Celé Zaostřeno Kateřiny Havlíkové najdete v audiozáznamu pořadu.

Spustit audio

Související