Nevíme, co s odpadem, říká analytička. Skládkování nahradí energetické využití, oponuje ministerstvo

„Nakládání s odpadem vykazuje nevhodné trendy, které potřebujeme změnit,“ říká vedoucí Oddělení recyklace Ministerstva životního prostředí ČR Jan Maršák. Naráží tak na skutečnost, že mezi největší problémy v našem odpadovém hospodaření patří vysoká míra skládkování odpadu a nedostatečná recyklace.

Čtěte také

Zálohování PET lahví? Zbytečné, míní starosta Drahovzal. Bude méně odpadků v přírodě, namítá úředník Surý

Odbornice na toxické látky z organizace Arnika Nikola Jelínek se ale domnívá, že „stavba zařízení pro energetické využití odpadů dosažení recyklačního cíle nepomůže“. Podle EU bychom totiž měli do příštího roku recyklovat 55 procent veškerého komunálního odpadu. Česko ale podle dat z roku 2022 recykluje odpad jen asi z 38 procent, doplňuje analytička.

V Česku 4, v Rakousku 11

„Musíme se vypořádat s tím, že v roce 2030 by neměl jít na skládku využitelný odpad. Přestože se budeme snažit maximálním způsobem recyklovat, bude nám zbývat určitá část odpadu, kterou už nebudeme moci skládkovat. A ta by mohla být ještě využita v zařízeních na energetické využití odpadu,“ vysvětluje Maršák, proč koncepce ministerstva počítá s výstavbou dalších zařízení.

Proti tomuto záměru se ale vymezuje hnutí Arnika. „Myslíme si, že v současné době je v Česku dostatečné množství spaloven,“ říká Nikola Jelínek.

Čtěte také

Termín zákazu skládkování se blíží a obce v Olomouckém kraji stále nemají žádné řešení

Maršák ale upozorňuje, že mezi spalovnou a zařízením pro energetické využití odpadů je rozdíl: „To zařízení slouží na využití odpadu, to znamená, že z něj získáváme energii. Spalovna znamená prosté spálení odpadu, ty už se u nás nestaví.“

V Česku fungují čtyři zařízení pro energetické využití odpadů, pro srovnání v Rakousku je jich jedenáct. Podle Maršáka proto za evropským průměrem zaostáváme nejen nedostatečnou infrastrukturou, ale také podprůměrným výkonem.

Toxický popílek

Podle Arniky ale není spalování odpadu optimální, protože přispívá ke znečištění ovzduší.

„Spalovny produkují celou řadu toxických látek, z nichž část končí v ovzduší a část v popílku, se kterým se musí nakládat jako s nebezpečným odpadem,“ vysvětluje Nikola Jelínek.

Čtěte také

SEVER

Chystaná spalovna v Chomutově musí projít celým posouzením vlivu na životní prostředí. Vyplývá to ze závěrů zjišťovacího řízení

„Už teď víme, že v roce 2050 budou emise ze spalování plastů nebo ze spalování plastových odpadů vyšší než ze spalování fosilních paliv. A proto si myslíme, že cesta nahrazování hnědého uhlí odpady je dlouhodobě neudržitelná,“ dodává.

Proti výstavbě spaloven se proto brání i lidé, v jejichž okolí mají nová zařízení vyrůst. Podle Maršáka jsou obavy neopodstatněné.

„Zařízení mají velmi přísná kritéria, co se týče emisí do ovzduší. Musí splňovat tzv. nejlepší dostupné techniky, které jsou skutečně na nejvyšší úrovni,“ vyvrací pochybnosti. „Příklad našich čtyř zařízení ukazuje, že to skutečně neznamená žádné ohrožení zdraví obyvatel nebo životního prostředí.“

Čtěte také

iROZHLAS

Za Českým Krumlovem má vyrůst spalovna odpadu. Místním se to nelíbí, ani když jim to zlevní energie

Máme plán?

Arnika se obává, že spalovny jsou jednoduchým řešením pro blížící se termíny plnění závazků v recyklaci a že takových zařízení bude i dál přibývat. Tím může podle ekologické organizace paradoxně dojít k závislosti na odpadech, místo k jejich postupnému snižování.

„Mám dlouhodobě pocit, že ministerstvu životního prostředí chybí vize a že tímto způsobem hasí problémy na poslední chvíli – protože se nám blíží milníky, kdy máme recyklovat a omezit skládkování,“ předpokládá Jelínek.

Maršák oponuje, že strategie jeho rezortu je dlouhodobá a transparentní: „Ministerstvo životního prostředí má vizi. Jmenuje se Plán odpadového hospodářství s výhledem až do roku 2035 a každý se s ní může seznámit.“

Čtěte také

LIBEREC

Vědci liberecké univerzity ekologicky likvidují nebezpečné chemikálie ze skládky v polském Jaworznu

„Pohybujeme se na úrovni zhruba 12 procent energetického využití komunálních odpadů, průměr za rok 2022 v EU je 29 procent. Náš plán je v zásadě dorovnat průměr EU, ale nemáme v tuto chvíli dostupnou kapacitu nad rámec čtyř zařízení, která už byla zmíněna,“ doplňuje.

Proti zařízením na energetické využití odpadu se ale nebrání jenom Arnika. „Na úrovni EU reagovaly i nevládní organizace, které navrhují udělit moratorium na stavby dalších spaloven, protože jich bude vznikat větší množství, než budeme potřebovat,“ uzavírá Nikola Jelínek.

Více podrobností o koncepci odpadového hospodářství v České republice, kladech a záporech zařízení na energetické využití odpadu nebo srovnání míry recyklace u nás a v dalších státech si můžete poslechnout v záznamu celé debaty. Moderuje Karolína Koubová.