Nesplnili jsme ani vlastní závazky. Českým politikům chybí odvaha migraci řešit, myslí si aktivista
Českou společnost podle aktuálního průzkumu pro Český rozhlas rozděluje ze všech témat nejvíce názor na migraci. Zaslouží si téma, které se diskutuje už 5 let, takovou pozornost? A jakou měrou se na debatách o migraci podílejí politici?
„Není to vina českých politiků, ale přístup Evropské unie,“ tvrdí v pořadu Pro a proti místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Josef Hájek.
Podle něj už v roce 2015 čeští politici řekli dost evropskému tlaku na přijímání uprchlíků. „Chtěli jsme systémově pomoci... Ale hrozilo, že se otevře Pandořina skřínka, že podáme prst a bude nám ukousnuta celá ruka.“
Jsem z vládního ANO a nejsem svědkem toho, že bychom tady vyvolávali nějaké emoce nebo strach. Poslední statistiky říkají, že v České republice máme 575 tisíc cizinců, takže nejsme nějaká uzavřená komunita Čechů..., která by znemožňovala cizím občanům se tu usadit a žít tu s námi.
Josef Hájek
Filozofie současné vlády je prý řešit příčiny, nikoliv následky. „Následek je migrace, příčina je to, proč lidé opouštějí své země. Je proto úkolem Evropské unie pomáhat zlepšit jak ekonomickou, tak politickou situaci v těchto zemích.“
„Také platí nějaké smlouvy a jednou z nich je Dublinský protokol, který hovoří o tom, že azyl se má udělovat v zemi, kam prvně uprchlík vstoupí. To my ctíme, ale nedodržuje se to ze strany řady členských států Evropské unie. To je hlavní argument k tomu, abychom postoupili dál,“ shrnuje Josef Hájek (ANO).
Je potřeba vysvětlovat
„Čeští politici se zalekli reakce domácích voličů. Na začátku vláda přišla s tím, že přijme 1500 uprchlíků dobrovolně, které si sama prověří. Nedokázala splnit ani svůj vlastní závazek, takže mluvit o Evropské unii je bezpředmětné,“ oponuje zakladatel iniciativy Češi pomáhají Jaroslav Miko.
Připomíná, jak postupoval tehdejší ministr obrany: „Pan Chovanec zatýkal těch pár lidí, dával je do detencí, měsíc jim bral telefony a peníze, a pak je pustil. To vše místo toho, aby se vedla debata, že migrace sice přináší problémy, ale Evropa to společně může zvládnout.“
V roce 2015 tu byla humanitární krize. V tu chvíli říkat, že máme řešit příčiny, když byla válka v Sýrii a problémy v Afghánistánu, byla od politiků jen snaha odvést pozornost. Česká republika nebyla schopná splnit ani vlastní závazky a dnes jsme ve stavu, kdy Česko zastavilo jak přesídlovací, tak studentský program.
Jaroslav Miko
Unie se prý snaží řešit migraci systémově, také pomocí v zemích, odkud lidé přicházejí. „Ale to je běh na dlouhou trať... Ani my neříkáme, že máme přijmout každého a migrace nepřináší problémy. Ale migrace tu vždy bude a je třeba se k tomu postavit.“
„Strach z migrace je přirozený… Je potřeba se lidem ne vysmívat, ale ty věci jim vysvětlovat. A tady pan poslanec Hájek říká, že jen kdyby Unie chtěla, tak žádná migrace není, je to hotovo a vyřešme to systémově… Je to o tom, že politici nemají politickou odvahu,“ konstatuje Jaroslav Miko.
Související
-
Petr Šabata: Migrace stále rozděluje společnost, ale nemusela by
Představme si na chvíli, že Česko je přírodní ráj na zemi: žádné sucho, ale zelené louky, lesy, mokřady, úrodná půda bez eroze.
-
Dánští sociální demokraté získali zpět své voliče kritikou migrace. Recept pro ostatní to ale není
Sociálnědemokratické strany ve většině zemí Evropy procházejí z mnoha důvodů těžkými časy. Jednou z příčin je příklon jejich tradičních voličů k protiimigračním populistům.
-
Končí migrační krize? „Je to jen taktická přestávka,“ říká Jiří Weigl ve veřejné debatě
Je integrace imigrantů úspěšná? Jak migrace změnila a mění Evropu? První otázky veřejné debaty Plusu z Hradce Králové, které položil Michael Rozsypal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.