Dánští sociální demokraté získali zpět své voliče kritikou migrace. Recept pro ostatní to ale není

V Dánsku však i přesto sociální demokraté vyhráli v nedávných parlamentních volbách. Týdeník Economist se zamýšlí, jestli jejich úspěch mohou zopakovat i jiné středolevé strany ve zbytku starého kontinentu.

Petr Holub: Sociální demokracie končí. Definitivně?

• Upravit
• Smazat

Mnohým levicově smýšlejícím občanům se tají dech, když vidí úpadek zdejší sociální demokracie.

Kdysi mocné sociálnědemokratické strany v Nizozemsku a Francii se postupně proměnily v okrajové politické hráče. V Německu a Itálii pak byli sociální demokraté zatlačeni na třetí místo, když je předehnali Zelení, respektive populisté. V tom druhém případu podle Economistu platí, že tradiční voliči centristické levice, pocházející z pracujících tříd, své bývalé favority vnímali jako příliš měkké v otázce migrace.

Volební vítězství sociálních demokratů v Dánsku je tedy možné považovat za důležitý test budoucího vývoje. Poté, co dánští sociální demokraté museli v roce 2015 odejít do opozice, začali vůči otázkám přistěhovalectví a integrace zaujímat tvrdé postoje.

Jejich cíl byl zřejmý: získat zpět dělnické voliče, které si v posledních dvaceti letech stále více přivlastňovala populistická a protiimigrační Dánská lidová strana. Toto uskupení dokázalo změnit přistěhovaleckou politiku země podle svých představ.

Tvrdší než pravice

Centristická pravice, od roku 2015 vládnoucí v menšinové vládě, snížila počet přicházejících běženců a vydala se cestou konfiskace majetku migrantů, což zdůvodnila úhradou nákladů na jejich ubytování.

Jindřich Šídlo: ČSSD, značka porážky

• Upravit
• Smazat

Jisté je jedno, voliči sociální demokracie nikam nezmizeli, dokonce asi ani nepřestali chodit k volbám.

Sociální demokraté, vedení jednačtyřicetiletou političkou Mette Frederiksenovou, chtějí v mnoha ohledech zajít ještě dál a navrhli stanovení ročního limitu na počet nezápadních imigrantů. Také chtějí přesvědčit penzisty původem ze zahraničí, aby z Dánska odešli výměnou za zachování jejich důchodů.

Frederiksenová a její spolustraníci široce rozebírali, že běženci vytvářejí paralelní společnost. Dánští sociální demokraté přišli také s požadavkem vymýtit v Dánsku ghetta.

Strana, dříve vnímaná jako vstřícná k přistěhovalectví, tak proměnila svůj veřejný obraz ve skupinu, která je k nově příchozím skeptická. Trvá na tom, že přistěhovalci se musejí integrovat do většinové společnosti a přijmout její kulturu.

Jestliže s touto strategií dánští sociální demokraté uspěli, jiné středolevé strany by je snad mohly v celé Evropě napodobit, píše Economist.

Co říkají výsledky?

Analýza výsledků voleb, které v Dánsku proběhly 5. června, podle týdeníku ukazuje devastaci populistické a protiimigrační Dánské lidové strany. Partaj ztratila přes polovinu voličů a z předchozích 21 procent se propadla na osm.

Její dřívější hlasy si mezi sebe rozdělili sociální demokraté a středopravá Liberální strana Venstre dosavadního premiéra Larse Løkkeho Rasmussena. Sociální demokraté navíc přišli o část svých voličů ve prospěch jiných levicových stran. V konečném součtu si oproti volbám v roce 2015 socialisté pohoršili, Venstre polepšila.

Volební propad ČSSD mne nepřekvapil. Nevyřešili jsme naše kmotrovství, klientelismus, korupci, říká sociální demokrat Rouček

• Upravit
• Smazat

Pouze 3,99 % voličů dalo svůj hlas koaliční vládnoucí straně. V Evropském parlamentu tak poprvé od vstupu ČR do Unie nezasedne ani jeden sociální demokrat. Kde je chyba a nakolik strana dokáže (nebo nedokáže) „prodat“ práci svých ministrů ve vládě Andreje Babiše (ANO)?

Podle některých analytiků je výsledek dánských sociálních demokratů šancí pro jejich sesterské strany ve zbytku Evropy. Důkazem, že protiimigrační postoj funguje. Podle jiných však rozvrstvení voličských hlasů v Dánsku spíše ukazuje na důležitou roli tamních vhodných okolností.

Někteří dánští experti říkají, že si v zahraničí tamní volební výsledky špatně vykládají. Dánští sociální demokraté totiž prý neměli strategii přilákat bývalé voliče zpět protiimigrační rétorikou, ale debatu o migraci chtěli spíše neutralizovat.

Recept pro Skandinávii

Přivlastněním si tohoto tématu vzali téma liberálům, konzervativcům i protiimigračním populistům. Uklidněním vášní zdůraznili jiná témata, v nichž dánští voliči věří více levici, především co se týká boje se změnou klimatu a oblasti vzdělávání. Populisty z Dánské lidové strany navíc poškodilo, že se na politické scéně objevily další dvě strany, ještě více pravicové.

Petříček: Spolupráce s ANO zatím pořád smysl má. Přestože jsou teď koaliční vztahy relativně vyhrocené

• Upravit
• Smazat

V současnosti se v Bruselu hraje o budoucnost Evropy. Čeká se na jménašéfů klíčových institucí EU a do toho je tu kauza českého premiéra kolem předběžných auditorských zpráv Evropské komise.

Podle šéfky socialistů je odpověď na otázku, zdali její úspěch mohou napodobit i sesterské strany ve zbytku Evropy, jasná: Frederiksenová si myslí, že jde o specificky dánský případ.

Nicméně podle Economistu depolitizace otázky přistěhovalectví příklonem k tvrdším postojům může fungovat v zemích, jako je Švédsko, Norsko a Finsko. V Severní Evropě existují silné sociálnědemokratické strany, které mohou voliče nalákat na řadu jiných otázek.

V Německu, Francii, Itálii a Nizozemsku nicméně voliči ztratili důvěru v sociálnědemokratické partaje z řady jiných příčin, obzvláště ekonomických. Tyto formace podle levicových voličů nesou spoluvinu v případě reforem trhu práce, které se tradiční voličské základně nelíbí. Viní je také z podílu na politice extrémního šetření v reakci na krizi eurozóny.

Výsledek dánských voleb tudíž může být příkladem pro zbytek severských zemí. Jinde v Evropě ale mají sociálnědemokratické strany problémy, které protiimigrační politický obrat stěží vyřeší, píše týdeník Economist.