Nespavost po covidu? Spíš se projevila změna režimu, lidé méně chodili ven a tolik se nepotkávali

Několik případů nespavosti, která se rozvinula u lidí po prodělání covidu-19, se setkala i psycholožka z Oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví Karolina Janků: „Častěji se ale projevuje dopad samotné pandemie a s ní spojený stres v souvislosti se změnami, které přinesla.“

Čtěte také

Nespavost navazuje na náročné období v našem životě. A může mít vliv na vznik rakoviny

Podle Janků lidí s problémy se spánkem v pandemii výrazně přibylo, což potvrzují i studie ze zahraničí. Zkoumá se to, jestli měl na spánek vliv postcovidový syndrom, nebo právě změny a protipandemická opatření. Studií na toto téma je celá řada a k výhodám patří, že je do nich zapojen poměrně velký vzorek lidí.

„Většina z těchto studií je ale retrospektivních, postavené jsou na různé kvalitě dotazníků. Málokterá studie je prospektivní a postavená na pevných biologických markerech,“ říká Karel Šonka, vedoucí Centra poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Lidé měli méně pravidelný režim, mohli déle spát a naopak déle ponocovat. Prostě se některým změnila pravidelnost v nepravidelnost.
Karel Šonka

I když se o covidu-19 mluví jako o onemocnění, které může mít vliv na nervový systém, biologická stránka této nemoci podle něj hraje v případě nespavosti roli jen u některých pacientů. „Samotný efekt vlastního onemocnění covid-19 bych v tomto směru jako onemocnění celé populace nepřeceňoval. Velká část nemocných měla lehkou formu, která velmi rychle pominula a kdy zásah do centrální nervové soustavy byl minimální.“

Čtěte také

Psychiatr Hosák: Úzkosti, deprese a nespavost jsou nejčastější psychické problémy lidí při pandemii

I tak se se ale v pandemii objevila celá řada důvodů, proč se naše fungování – včetně dobrého spánku – mohlo změnit k horšímu.

„Jednak to jsou behaviorální důvody, na které se zapomíná. Lidé měli méně pravidelný režim, mohli déle spát a naopak déle ponocovat. Prostě se některým změnila pravidelnost v nepravidelnost,“ tvrdí Šonka.

Sociální kontakty jsou jedním z faktorů, který vytváří cirkadiánní synchronizaci. S lidmi se jednoduše setkávám, když je den.
Karel Šonka

Mnozí lidé zároveň v pandemii chodili méně často ven a méně se tak vystavovali dennímu světlu, které má významný vliv na náš cirkadiánní cyklus, což jsou biologické hodiny, které ovlivňují střídání aktivity a bdělosti.

Čtěte také

Jak na deprese a úzkosti v době covidové? Vyhledat pomoc, dbát na životosprávu a ujasnit si hodnoty

Ubylo taky sociálních kontaktů, přitom i ty jsou pro kvalitní spánek důležité, jak říká profesor Šonka: 

„Sociální kontakty jsou jedním z faktorů, který vytváří cirkadiánní synchronizaci. S lidmi se jednoduše setkávám, když je den.“

Větší izolovanost zase dávala prostor pro vznik úzkostí a depresí a i ty můžou spánek nepříjemně ovlivnit.

Je dobré nechat si půl hodinu až hodinu před spánkem na rituály nebo rutinu, která nás ke spánku připraví.
Karolina Janků

Jako první odborníci při potížích se spánkem doporučují vyzkoušet pravidla spánkové hygieny. Patří mezi ně například pravidelnost v uléhání a vstávání nebo dobře větraná ložnice bez rušivých předmětů, jakým je třeba tikající budík. Doporučuje se taky neřešit před spaním stres v práci nebo ve škole.

„Je dobré nechat si půl hodinu až hodinu před spánkem na rituály nebo rutinu, která nás ke spánku připraví. To je hodně důležité obzvlášť u lidí, kteří mají tendenci například do večera řešit pracovní záležitosti,“ uzavírá Karolina Janků z Národního ústavu duševního zdraví.

Poslechněte si reportáž Martiny Rasch a ostatní vědecké příspěvky.

Dozvíte se, že přečtení lidského genomu vědci ohlásili před devatenácti lety, ale teprve teď zveřejnili skutečně kompletní sekvenci. I ta je ale z určitého úhlu pohledu nekompletní, proč? A jaké jsou nejoblíbenější vůně na světě?