"Nepřesvědčil..."

26. červenec 2004

Vladimír Špidla prý svou stranu nepřesvědčil, aby stála za jeho reformním úsilím. Otakar Motejl nepřesvědčil poslance o nutnosti reformy justice. Naši politici nepřesvědčili veřejnost o životní nezbytnosti reformy fiskální, důchodové a jiné. Zdatný politik má umět přesvědčit. A když nepřesvědčí, není zdatný.

Tato nenáročná rétorika, jíž si každou chvíli poslouží nejeden komentátor, vychází z předpokladu, že přesvědčit je při vynaložení jisté dovednosti možné.

Pravda to není. Obyvatele bytů s regulovaným nájemným o nutnosti jeho deregulace nepřesvědčíte. Vysoce převážnou většinu veřejnosti nepřesvědčíte o tom, že potraty by se dělat neměly. Kdo nechce, protože sleduje nějaký zájem, který pokládá za důležitý, ten se přesvědčit nenechá. Dokud se naše životní prostředí nezhroutí, nepřesvědčíte veřejnost, že by se měla uskrovnit v užívání automobilů, saponátů, freonů atd.

Etymologie, čili příbuzenství původu slov, nám cosi napoví o souvislosti jejich významu. Přesvědčit souvisí s přesvědčením, tedy i se svědčením, svědkem a svědectvím. "Přesvědčit" prostě znamená "dosáhnout váhou svědectví změny smýšlení". Váha svědectví je dána jeho pravdivostní hodnotou, věrohodností svědka, ale i zájmem a ochotou přesvědčovaného na toto všechno dát. Děje se něco takového v politice? Nebo v mediálním světě?

Přesvědčily snad někoho palcové titulky, billboardy a televizní šoty ve volební kampani, koho má volit? Sem patří jiná slovesa. Možná sugestivně ovlivnily. Raději bych užil drsnějšího výrazu ukecaly. Pokud vůbec.

Přesvědčil snad některý z našich politiků významnou část veřejnosti - jinými slovy: - přiměl vahou svého věrohodného svědectví občany ke změně smýšlení? Nevzpomínám si. Ano, někteří se pokoušeli, pár příkladů jsem uvedl na začátku. Většinou si naši politici dávají velký pozor, aby neřekli to, co veřejnost nechce slyšet. A nejen veřejnost široká, ale i ta užší, třeba stranická. Říká se tomu populismus.

V některých oblastech přesvědčování v pravém slova smyslu funguje. Ale jsou to oblasti dosti výlučné. Třeba při sjednávání kompromisu v politických kuloárech, kde platí něco za něco. Když nám vyhovíte v tom, my vám vyhovíme v onom. Nebo při odhadu úspěšnosti různých způsobů manipulace. Způsob Á nám zajistí více voličských hlasů než způsob Bé. - To se ale týká úzkého oboru. Chceme-li vypadat odborně, říkejme mu třeba "praktická technologie moci v krátkodobém časovém horizontu".

Té se však vymykají pokusy o vystižení dlouhodobé perspektivy. O to by se měly snažit politické programy. Ty jsou ale nepřesvědčivé. Jsou plné populistických frází. Však je také skoro nikdo nečte. Ani profesionální politici je raději nezmiňují. Mluví pouze o "slibech daných voličům".

Dlouhodobé vyhlídky české společnosti se vlastně vůbec nedostávají na přetřes. Malý příklad: nedávné zveřejnění statistiky porodnosti naznačilo trend směřující k demografické katastrofě. Na nikoho z politických vůdců národa to neudělalo dojem. Nevyjádřili se. Nadále se věnují "praktické technologii moci v krátkodobém časovém horizontu". Přitom šlo o věrohodné svědectví "těžké váhy", které by mělo být podnětem když už ne ke změně smýšlení, tedy aspoň - k zamyšlení.

Zdalipak se někdy podařilo nějakému politikovi přesvědčit veřejnost? Ano, Winstonu Churchillovi v předvečer druhé světové války. V předvečer, na poslední chvíli. Podobný příklad z novodobých politických dějin českého národa neznám. Nejsem si jist, zda se nám to podařilo dodatečně, v podobě změny smýšlení po nezdaru. Například po epoše reálného socialismu.

Snad bychom měli užívání slov jako přesvědčení, přesvědčil, nepřesvědčil, významně omezit.

Spustit audio