Neofašisté a Drážďany

Na tu noc z 13. na 14. úora 1945 si pamatuji dodnes, ač jsem byl čtyři roky starý, protože rudá záře hořících Drážďan byla vidět i z Prahy. Pro mé prarodiče, s kterými jsem se na to díval, záře byla symbolem spojenecké převahy nad fašisty a důkaz, že válka brzy skončí. Neofašisté v zemském sněmu dokonce v souvislosti s bombardováním Drážďan použili termín bombový holocaust. Slovo Holocast se od konce druhé světové války používá výhradně pro systematické vyvražďování Židů fašisty.

S protestní akcí neofašistů v Drážďanech, protože neexistovala žádná právní možnost, jak akci zakázat, pořádkové síly počítaly a policii, která byla do Drážďan svezena z celé Spolkové republiky Německo, se podařilo jejich akci přísně oddělit od pietní oslavy.

Neofašisté v zemském sněmu prohlásili, citujeme: ?Bombový holocaust provedený v Drážďanech není zdůvodnitelný ani 1. zářím 1939, ani 30. lednem 1933. Nevíte nebo nechcete vědět, že v Drážďanech se stala chladnokrevná masová vražda na civilním obyvatelstvu?? Proti prohlášení vystoupila v Německu celá řada intelektuálů a politiků. Například Achatz von Müller v Die Zeitu napsal, citujeme, pojmy holocaust a masové vraždy byly neofašisty zvoleny kvůli pointě, aby se jim podařilo dosáhnout historické inverze. Vzpomínky na Osvětim jsou vytěsněny a současně se nově konstituují obrazy obětí a zločinců.

Převrácením rolí tak, aby z Britů byli zločinci a z Němců oběti již pracovalo Německo po první světové válce. Metoda je to tedy vyzkoušená. V demokratickém německém parlamentu ale podobná slova zazněla poprvé, a proto vzbudila zaslouženou pozornost. Používat Drážďany k vytěsnění vzpomínky na Osvětim je velice nebezpečné, protože pochopitelně nejde jen o minulost, ale i o přítomnost.

Přiznání se k odpovědnosti a vině za odporné činy, které byly jménem Němců vykonány je dokonce zakotveno i v německé ústavě. Právě na tomto kroku je založena morální legitimita, která dovolila založit Němcům samostatný stát po druhé světové válce. A dokonce přijetí těchto zásad, že nová svoboda je vykoupena převzetím odpovědnosti za minulost i v bývalé NDR, umožnila připojení NDR ke Spolkové republice Německo.

Neofašistická strana NPD ale pracuje s jinými prostředky a je zaměřena na jinou cílovou skupinu, která tvoří jejich voliče. Tito lidé jsou znejistění a s novou politikou nespokojení. Právě oni si chtějí o sobě myslet něco hezkého a příjemného. Neofašisté jim toto šidítko nabízejí a z asociálů, kteří se vyhýbají práci činí nacionalisty, tedy dobré Němce. Dějinná lež se stává sociální lží. Ve skutečnosti nejde neofašistům o utrpení lidí v Drážďanech před šedesáti lety, ale o cynickou instrumentalizaci dnešních nespokojenců, a proto je toto jejich počínání v bývalých zemích NDR, kde je místy až třicetiprocentní nezaměstnanost, velice nebezpečné.