Nenechme se v Praze okrádat

8. září 2003

Okrádat je normální, říkají taxikáři v Česku a noviny - naposled třeba Lidové - nad tím pláčou. Pražský magistrát, podle stejného zdroje, učinil za dobu od loňského dubna do konce července 800 kontrol a uložil při nich pokuty ve výši 34,8 milionu korun. Číslo vypadá ohromně, ale nic neznamená, neboť nám magistrát nesdělil, kolik z těch peněz se mu podařilo na zlodějích taxikářích do městské pokladny skutečně vymoci.

Počítejme ale dál. Za 16 měsíců provedl magistrát 800 kontrol, což je 50 kontrol měsíčně, tedy řádově ani ne jeden a půl kontroly denně, a to vskutku není mnoho. Proč takových kontrol nedělá magistrát deset nebo dvacet denně?

Navíc, jak se dovídáme, zloděj, taxikář, Petr M., kterému byla licence odebrána a byl odsouzen k pokutě 250 tisíc korun, protože si domluvil cenu předem a nezapnul taxametr, jezdí dál na licenci svého ukrajinského bose. Takových zřejmě bude víc, takže se nabízí další otázka, proč magistrát neupraví vyhlášku tak, aby toto nešlo. Proč nekvalifikuje takovýto čin jako přestupek, za který by platil pokutu bos i zloděj taxikář, třeba nejméně jeden milion korun?

Hlavní otázku si samozřejmě musíme položit my sami. Proč takovéto chování jako občané magistrátu a hlavně zlodějům taxikářům tolerujeme? Proč třeba v New Yorku patří taxikáři mezi nejmilejší a nejslušnější lidi, na které cizinec může narazit? Odpověď je snadná. Do značné míry si za to může naše nedůslednost, protože městským politikům tolerujeme jejich nečinnost a zlodějům taxikářům jejich okrádání. Za stav společnosti není odpovědný stát, ale občan, který své politiky, a v tomto případě i taxikáře, nekontroluje.

Před volbami do městských zastupitelství je možné se rozloučit s politiky, za jejichž minulé vlády na radnici jejich odbor dopravy a jeho vedoucí zlodějnu toleroval, a na taxikářích je možné vymáhat důsledně zapnutí taxametru, účtenku, kde je přesně vypsáno odkud a kam se jelo, či se dožadovat jízdy nejkratším směrem, v případě neshody se obracet na dopravní policii a tak dále. Navíc, jak je to v některých městech ve staré Evropě zvykem, v každém autotaxi by mělo být u nás na viditelném místě vyznačeno telefonní číslo, na které je možné živě po celých 24 hodin volat stížnosti na taxikáře, s kterým jedete.

Text by měl být v několika jazycích a rovněž služba by měla několik jazyků ovládat. A samozřejmě trochu za tento stav můžeme i my novináři, když tento ostudný problém popisujeme jen jako zpravodajské varieté, v němž zloděj, taxikář Petr M. si stěžuje, že nikdo přece na něm nemůže chtít, aby se odnaučil krást, když krade celý život a taxikáře přitom kontroluje primátor s nalepeným knírem. Přece stačí důsledně upozorňovat na to, kdo jmenovitě za okrádání v Praze nese plnou odpovědnost. Je to vedoucí odboru dopravy, inženýr Jan Heroudek, a koalice ODS se Sociální demokracií, v čele s primátorem Bémem.

Spustit audio