Nemoc potřebuje informaci. Tou může být lék, ale i jen myšlenka, vysvětluje psychosomatiku lékař
Jak se dívá psychosomatická medicína na vztah duše a imunity? Jak bychom měli nahlížet na lidské tělo a nemoc ve vztahu k psychosociálním faktorům? Nepodceňuje současná medicína účinky placeba?
„Pro nás jako pro živé organismy je nejdůležitější informace,“ uvedl v pořadu Leonardo Plus psychiatr Radkin Honzák.
Podle něj biomedicína bere člověka stále jako rozumný stroj, takže choroba je porucha rozumného stroje a doktor je člověk, který s tím něco biologicky dělá.
Psychiatr je ale přesvědčen, že onu informaci, kterou nemocné tělo potřebuje, je možné dodat i jinou cestou, než jen ve formě molekuly, záření a podobně.
„Například víme, že deprese znamená, že se člověku rozsypal řídící systém, je ale i potrefena imunita a částečně řídící systém endokrinní,“ popsal Honzák.
Současná medicína léčí depresi tak, že trpícímu podá lék, který reguluje molekulu serotoninu. „Proč bychom tam ale nemohli dát třeba aspirin, aby se zlepšil imunitní systém?“ ptá se lékař.
„Myšlenka mění chod nejrůznějších funkcí celého systému,“ tvrdí psychiatr.
Neporozuměli jsme smyslu placeba?
„Je velice zneužíván a trpí neporozuměním pojem placeba,“ upozorňuje Honzák.
Placebo je definováno jako inertní látka, která vyvolá v organismu nějakou reakci. „Ale inertní látka ze své podstaty nemůže vyvolat nic. To, co vyvolává, je kontext a význam,“ říká lékař.
Ten dokládá své tvrzení na příkladu experimentu, který byl nedávno proveden.
„Vezměte dvě láhve s roztokem soli kuchyňské, a pustíte to do pacientů trpících bolestmi. Jednomu řeknete, že jde o silné analgetikum, druhému neřeknete nic. Tomu, kterému jste něco řekli, bolest ustoupí, tomu druhému ne.“
Když potom lékaři podali oběma pacientům látku, která blokuje činnost opioidních receptorů, tak tomu, kterému bolest opadla, se vrátila.
„Čili, on na slova o tom, že mu byl podán silný protibolestivý lék, vyplavil dostatek endorfinů, aby mu utlumily bolest srovnatelný s tím, když mu skutečně podáte morfin,“ vysvětlil Honzák.
A v tom tkví celý psychosomatický přístup. „Jeho princip je v tom, že tyto cesty informace jsou v běžné medicíně zanedbávány.“
„My nijak nepodceňujeme biologickou podstatu člověka, nejsme duchaři, nebereme to jen přes spirituální jevy. Ale zapomíná se na to, že na vzniku, udržování a léčení choroby můžou zatraceně významnou roli hrát psychosociální faktory.“
Zohlednit tyto faktory rozhodně stojí za úvahu. „Můžete pak pracovat se slovem jako s informací, která může mít ekvivalentní účinek té molekule, kterou podáváte s představou, že víte, co děláte,“ vzkazuje lékařům Radkin Honzák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.