Němečtí vojáci na Blízkém Východě?

Za jakých podmínek by k tomu mělo dojí? A politici v Berlíně potom dodávají: Mělo by své jednotky vyslat na Blízký Východ také Německo? A připustit tak teoretickou možnost, že by vojáci bundeswehru mohli stanout se zbraní v ruce proti Izraelcům?

Přesto, že tato otázka zůstává oficiálně stále otevřená, jeví se angažmá německých vojáků na Blízkém Východě po uplynulém víkendu zase o něco méně pravděpodobné. Spolková kancléřka Angela Merkelová totiž v rozhovoru pro nedělní vydání deníku Bild německou účast v plánované blízkovýchodní misi OSN prozatím odmítla. Zdůraznila přitom, že to není ani tak proto, že by toto téma bylo v Německu tak tabuizované. Podle kancléřky je jednoduše vyčerpána kapacita bundeswehru.

"Jsme v Kongu, představujeme hlavní část jednotek na Balkánu, náš největší kontingent máme v Afghánistánu," vypočetla Merkelová. A dodala, že Berlín může pomoci i jinak - třeba výcvikem libanonské policie nebo armády. Zároveň předsedkyně spolkové vlády zopakovala historickou povinnost německé politicky, kterou je obrana práva Izraele na svou existenci. A zdůraznila, že to byl Hizballáh, kdo současnou krizi vyvolal. Také předseda bavorské CSU Edmund Stoiber v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD poukázal na "specifický vztah Německa k Izraeli. Co se týká případné mírové mise OSN, jsou podle něj vzhledem k vytíženosti bundeswehru "na řadě jiní".

Zdálo by se tedy, že je tím vše vyřízeno. Tak jednoznačné to ale není. Zatímco tradičně pacifističtí Zelení, postkomunisté z Levicové strany/PDS i liberálové z FDP byli od začátku proti myšlence vyslat německé vojáky na Blízký Východ, v řadách velké koalice CDU/CSU a SPD taková jednota nepanovala. A jasno neměli někteří politici ani v tom, jaké pozice mají vlastně zastávat.

Například spolkový ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier účast bundeswehru v mírové misi OSN jasně nevyloučil, když prohlásil, že by jí musela předcházet široká diskuse. A ministr obrany Franz Josef Jung minulé pondělí řekl, že kdyby pro to byly vhodné podmínky a všechny strany blízkovýchodního konfliktu si to přály, nemohlo by se Německo zříci účasti v mírových silách OSN. Jen o pár hodin později se však Jung nechal slyšet, že "tato otázka není na pořadu dne."

Ústřední rada židů v Německu v souvislosti s nynějším izraelsko-libanonským konfliktem varuje, že v Německu sílí protiizraelské a antisemitské nálady. Jak uvedl pro Süddeutsche Zeitung generální tajemník této organizace Stephan Kramer, z více než 200 emailů, které denně dostává, je většina negativních.

Zatímco vyslání německých vojáků na Blízký Východ zatím není příliš pravděpodobné, německá zahraniční rozvědka BND už v oblasti působí. Jak před 10 dny uvedl deník Berliner Zeitung, má se BND spolu s ruskou tajnou službou SWR snažit zprostředkovat propuštění izraelských vojáků, které unesli příslušníci radikálních islámských hnutí Hizballáh a Hamás. Německá rozvědka má v oblasti dobré kontakty a před dvěma lety se jí podařilo zprostředkovat výměnu zajatců, v jejímž rámci Izrael propustil více než 400 arabských vězňů. Hizballáh tehdy židovskému státu předal uneseného izraelského obchodníka a tělesné ostatky několika padlých izraelských vojáků.

Současná diskuse o možném vyslání německých vojáků na Blízký Východ má podle týdeníku Die Zeit jeden zajímavý aspekt. "Už onen uvážený, zralý tón, kterým je současná diskuse ve Spolkové republice vedena, dokazuje, jak samozřejmé se staly mise bundeswehru všude na světě," napsal doslova německý list. Je tedy pravděpodobné, že je jen otázkou času, kdy se i němečtí vojáci zúčastní některé z mírových misí OSN na Blízkém Východě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Radio na přání