Němečtí rukojmí na Blízkém Východě

Spolková vláda tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera totiž byla silným odpůrcem americké vojenské intervence v Iráku a proti válce tehdy v ulicích protestovaly statisíce Němců.

Image Spolkové republiky jako velkého kritika americké politiky vůči Iráku však Osthoffovou neochránilo. Stejně tak ji neochránilo ani to, že v Iráku žije už řadu let, angažuje se v humanitární pomoc tamním obyvatelům, mluví plynně arabsky, byla provdána za muslima a konvertovala k islámu.

Když byla tedy 18.prosince Osthoffová únosci propuštěna a dopravena do bezpečí německé ambasády v Bagdádu, oddechla si jistě nejen její rodina v Bavorsku, se kterou tato žena už před několika lety přerušila veškeré kontakty, ale také mnozí němečtí politici. O to větší rozruch vyvolalo interview, které archeoložka pondělí poskytla arabské televizní stanici Al Džazíra. Podle citace německými tiskovými agenturami v něm Osthoffová uvedla, že do Iráku se hodlá vrátit a pokračovat tam ve své práci - navzdory varováním bezpečnostních expertů i nejvyšších politických představitelů. Například ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier na Osthoffovou apeloval, aby se do Iráku nevracela. Mnozí další politici vyjádřili včera názor, že archeoložce by měl být vstup do Iráku jednoduše zakázán.

O tom, kde se momentálně Osthoffová nachází a co dělá, panují spekulace. Německé ministerstvo zahraničí s ní nemá od minulé soboty žádný kontakt. Podle informací deníku Die Welt se archeoložka v jordánském hlavním městě Ammánu připravuje na návrat do Iráku. Ve včera odvysílaném exkluzivním rozhovoru, který poskytla německé veřejnoprávní stanici ZDF z katarského Dohá, ale tvrzení, že uvažuje o návratu do Iráku, Osthoffová označila jako naprostou lež. Uvedla také, že ji unesla a držela skupina Jordánce Abu Músu Zarkávího, který údajně stojí za útoky sítě Al Kájda v Iráku. Během interview měla Osthoffová hlavu zahalenou šátkem připomínajícím afghánskou burku tak, že jí byly vidět jen oči. Mluvila místy nesrozumitelně a zmateně.

Platit po dobu tří týdnů tým expertů, kteří 24 hodin denně koordinovali snahu německé vlády navázat spojení s únosci německé archeoložky a dosáhnout jejího propuštění, jistě není levnou záležitostí. A mnohá německá média v uplynulých dnech naznačila, že ani samotné svobody pro Osthoffovou německá vláda jistě nedosáhla zadarmo. Nabízí se proto otázka, kam až sahá svoboda jednotlivce cestovat si, kam se mu zlíbí, a kde začínají lehkomyslnost a hazard, jejichž možné důsledky potom platí německá vláda - a tím pádem daňoví poplatníci.

Jako paradox tedy může působit únos bývalého náměstka zahraničí Jürgena Chroboga, jeho ženy a tří dětí, ke kterému došlo včera v Jemenu. Paradox je to o to větší, že to byl právě Chrobog, kdo v roce 2003 jako šéf krizového štábu na ministerstvu zahraničí významně napomohl tomu, aby únosci v západoafrickém Mali po několika měsících propustili skupinu unesených turistů, mezi nimi i německých občanů.

Únosci Chroboga a jeho rodiny pocházejí z jednoho z jemenských kmenů. Výměnou za svobodu pro pětici německých občanů požadují propuštění pěti vězněných příslušníků svého kmene. Do uzávěrky našeho pořadu nebylo známo, zda došlo ve vyjednávání mezi německou a jemenskou vládou v tomto případě k nějakému pokroku.