Německo nezapomíná vyrovnávat se s holocaustem

19. únor 2007

Koncem minulého týdne se v Německu udály dvě na prvý pohled protichůdné události, mající však jeden společný základ, a to vyrovnávání se s dědictvím holocaustu. 87-letý Marcel Reich-Ranicki obdržel čestný doktorát berlínské Humboldtovy univerzity a 68-letý Ernst Zündel byl odsouzen na pět vězení.

Zatímco prvý na vlastní kůži prožil, co je to holocaust, druhý jej tvrdošíjně již desítky let popírá. Německo tak znovu potvrdilo, že na oběti nacistické hrůzovlády nezapomíná a zároveň, se na základě zákona vyrovnává s těmi, kteří ji popírají.

Marceli Reichu-Ranickému, který patří k nejznámějším literárním kritikům Německa, bylo téměř před sedmdesáti léty znemožněno, aby se kvůli svému židovskému původu zapsal jako student Humboldtovy univerzity. Polský rodák pochází ze vzdělané židovské rodiny. Vyrůstal v nepřátelském německo-židovském ovzduší tehdejšího Polska, což nakonec donutilo jeho rodinu počátkem třicátých let přesídlit do Německa. Zde se jako mladík začal zabývat divadlem a německou literaturou a tato láska ho pak provázela celý život.

Po převzetí moci Hitlerem, kdy se postupně utahovala smyčka na židovské pospolitosti, Marcel nacházel svou životní sílu v dílech Shakespeara, Thomase Manna, Goetha, Lessinga a dalších, kteří nepatřili k žádné národnosti ale k lidství. Rodina Reichů byla deportována do Polska, kde byli jeho rodiče zavražděni a on sám se svou ženou Tosií našel úkryt u polských sedláků, u nichž se mu podařilo přežít.

Později vypravoval, jak překonával dlouhé zimní večery mezi strachem a nudou četbou světových dramat a románů jako Král Lear a Úklady a láska. Po vstupu Rudé armády v roce 1939 do tehdejší východní části Polska se nemusel ukrývat a stal se komunistou. Jako spolupracovník stranického a státního aparátu byl vtažen do soukolí špiclování a sílícího podezření.

I když se tomu pokoušel vyhnout, jako literární kritik a recenzent propadl čistkám, byl zatčen a ze strany vyhozen. Nakonec v roce 1958 odešel do západního Německa. Jako téměř čtyřicetiletý se dostal do redakce prestižního konzervativního deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung FAZ, kde mohl svobodně psát a vyjadřovat své názory. Spřátelil se s Hansem Joachimem Festem, který se stal začátkem sedmdesátých let vydavatelem FAZ, za nímž pak přešel do jeho sídla ve Frankfurtu, kde se stal literárním šéfem deníku. V tomto postavení, ačkoliv byl již před tím uznáván, se stal literárním vládcem německého jazyka a vládne mu dodnes.

Udělením čestného doktorátu se uzavřel kruh. Klaus Wowereit, berlínský starosta, tento akt označil za pozdní se přihlášení k německé minulosti a prezident Humboldtovy univerzity Christoph Markschies za jasné odsouzení nelidského bezohledného totalitního systému. Historická vina není vinou bankovní, která by se dala zaplatit několika haléři.

V tomto světle se pak jeví jako oprávněný rozsudek nad Ernstem Christofem Friedrichem Zündelem, německým rodákem, který patří ke skupině revizionistů popírajících holocaust. Ten již jako 19-letý emigroval do Kanady, aby se vyhnul vojenské službě.

Zde se stal přívržencem tamního fašisty Adriena Arcanda a začátkem sedmdesátých let se setkal s různými mezinárodními odpůrci holocaustu, mezi jinými s Thiesem Christopherem, jehož smutně proslulé dílko Osvětimská lež přeložil do angličtiny. V roce 1976 založil v Torontu samizdatové nakladatelství a s pomoci různých darů rozšiřoval četné spisy označující vyvražďování Židů nacisty za nesmysl. V osmdesátých letech pak začal rozšiřovat videofilmy, mezi jinými "Němec a Žid navštěvují Osvětim", ve kterém se snažil dokázat, že k holocaustu tam vůbec nemohlo dojít.

V devadesátých letech si pak pronajal vysílací čas v jednom americkém krátkovlnném vysílači a rozšiřoval tam své antisemitské názory v německém jazyce. Pak přešel na internet, který rovněž provozoval z USA, protože v Kanadě je popírání holocaustu trestné. Proti Zündelovi se tak v Kanadě vedla řada procesů, kde v jeho prospěch svědčila řada jeho ideových souvěrců, mezi jinými i David Irving. Nakonec byl začátkem roku 2003 v USA zatčen a předán do Kanady.

Ve stejném roce státní zastupitelství v Mannheimu na něho vydalo zatykač a Zündel byl dva roky poté vydán do Německa, kde byl obviněn ze systematického popírání nacistických vražd na Židech a vydávání spisů, které ve více jak deseti případech jsou antisemitskými štvanicemi. Seděl ve vazbě a několikrát byl proti němu zahájen proces. Jeho obhájci kladli takové překážky soudnímu projednávání, že se poprvé v německé právní historii stali trestně stihatelní. Nyní byl vynesen rozsudek, který Zündela odsoudil k nejvyššímu možnému trestu za šíření nenávisti proti skupině obyvatel, a to k pětiletému vězení nepodmíněně.

Zatímco Marcel Reich-Ranicki je znám u nás nanejvýše u odborné veřejnosti, Zündel má u nás řadu příznivců, kteří vloni demonstrovali v jeho prospěch před pražským německým velvyslanectvím. Proti svému guru mají ovšem jednu velkou výhodu. U nás jim hrozí maximálně podmíněný trest, protože v České republice na rozdíl od různých zemí není popírání holocaustu trestné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio