Německo a jeho vnitřní bezpečnost
Teroristické útoky, ke kterým ve svete doslo v posledních nekolika mesících, byly namíreny proti tak zvaným mekkým cílum. "A my se nemuzeme utesovat tím, ze Nemecko lezí mimo okruh techto cílu," varoval (vcera) v Berlíne Otto Schily. Spolková republika totiz podle ministra vnitra není jen místem, kde islámstí teroristé pripravují atentáty, které potom realizují na území jiných státu. Také Nemecko samo se muze stát místem dalsích mozných útoku. Z pohledu islámských radikálu totiz Berlín stojí na strane Spojených státu a Izraele. Své odhodlání aktivne celit terorismu Nemecko navíc dokládá i tím, ze své vojáky pred casem vyslalo do Afghánistánu.
Kolik islámských extremistu - pravdepodobne arabského puvodu - tedy pobývá na území Spolkové republiky? Presnou odpoved na tuto otázku nemectí kriminalisté ani príslusníci zpravodajských sluzeb podle slov ministra Schilyho neznají. Konkrétní údaje vsak mají o aktivitách více nez 7 milionu v zemi trvale pobývajícich cizincu, z nichz zhruba polovinu tvorí muslimové. Úrad pro ochranu Ústavy v Nemecku registruje 24 islamistických uskupení, ve kterých se aktivne angazuje priblizne 30 000 osob. V pomeru k celkovému poctu nemeckých muslimu - kterých je tedy neco pres 3 miliony - predstavují tito extremisté zhruba jedno procento.
Nejvýznamnejsí a nejvetsí z techto organizací je tak zvané "Islámské spolecenství Milliho Görüse", jehoz centrála se nachází v Severním Porýní-Vestfálsku. Pres opakovaná ujistení jeho funkcionáru, kterí se opakovane hlásí k hodnotám, na kterých je zalozena nemecká ústava, experti varují, ze realita bývá casto jiná. V jedné ze svých interních publikací skupina napríklad nabádá k ochrane nábozenské výchovy mladých muslimu, která je v Nemecku údajne ohrozena cinností desítek "perverzních institucí", prevázne zidovského a krestanského charakteru.
Na území nemeckého státu vsak operuje také rada vetsinou z arabských zemí pocházejících mudzáhidínu, kterí jsou s nejvetsí pravdepodobností úzce napojeni na teroristickou organizaci Al Kájda Usamy bin Ládina. Napríklad nemecká bunka tazvaného Hnutí Al Tawid stála v roce 2002 za prípravami atentátu v Berlíne a Düsseldorfu. Nemectí vysetrovatelé mají dále podezrení, ze také kurdská islamistická skupina Ansar al Islam je minimálne logisticky podporovaná práve z Nemecka.
Vnitrní bezpecnost Spolkové republiky vsak neohrozují jen islámstí teroristé, ale také nemectí pravicoví i levicoví extremisté. Otto Schily se mohl v pondelí pochlubit skutecností, ze vubec poprvé po 9 letech klesl pocet nemeckých prívrzencu extremní pravice - oproti roku 2002 jich Úrad pro ochranu Ústavy loni registroval o 8 procent méne, tedy necelých 42 000. Ministr vnitra ale upozornil, ze stoupl pocet neonacistu - na 3 000. Zároven konstatoval, ze diskuse o prípadném zákazu extrémne pravicové strany NPD toto politické uskupení oslabily. Pocet jejích clenu totiz klesl z 6 na 5 tisíc. Experti z Úradu pro ochranu Ústavy vsak nadále sledují i extrémne levicovou scénu, zvlástní pozornost pritom venují predevsim levicové platforme komunistické PDS.
Mnozí politici i pozorovatelé pripomínají, ze pravdepodobnost, ze v Nemecku dojde k teroristickým útokum, nelze snízit prijímáním dalsích prísných bezpecnostních opatrení, prípadne zprísnováním podmínek, za jakých mohou na území Nemecka pobývat cizinci. Prípadným atentátum by mela predcházet vetsí spolupráce toho casu 16 zemských a jednoho spolkového Úradu pro ochranu Ústavy - tyto instituce by mely podle mínení expertu i spolkového ministra anitra Schilyho vzájemne lépe koordinovat svou cinnost a vymenovat si informace. Stejne tak by mely být schopny efektivne a rychle spolupracovat s dalsími úrady, napríklad s policií.
