Německá rozvědka sledovala novináře
Německá rozvědka BND od 90.let do roku 2005 sledovala německé novináře. A nejen to. Někteří novináři zase sledovali své kolegy a donášeli na ně rozvědce. To vše se dělo převážně protiprávně. K tomuto závěru došel zvláštní vyšetřovatel Gerhard Schäfer, bývalý soudce Spolkového soudního dvora.
Na žádost tak zvaného Parlamentního kontrolního grémia, tedy instituce, která se v rámci Bundestagu zabývá kontrolou zpravodajských služeb, Schäfer vypracoval zprávu o činnosti německé rozvědky, která čítá 179 stránek. V pátek byla její velká část prostřednictvím internetu zpřístupněna také veřejnosti.
V textu zprávy uvádí zvláštní vyšetřovatel více než desítku případů, kdy byli sledováni novináři, kteří v 90.letech pro zahraniční rozvědku sami pracovali. To znamená, že donášeli buďto na své kolegy, nebo dodávali informace o činnosti jiných médií. BND tak chtěla mimo jiné zjistit, kudy z jejích vlastních řad navenek prosakují informace důvěrného charakteru. Přitom však byla podle Schäfera porušena svoboda tisku a práva třetích osob. Mediálně asi nejznámějším a nejvíce kontroverzním případem je spor týkající se redaktora časopisu Focus Ericha Schmidta-Eenbooma, který o BND napsal kritickou knihu. Jak totiž vyplývá z Schäferovy zprávy, měl tento novinář rozvědce sám dodávat informace.
Už loni v listopadu německá rozvědka BND připustila, že v polovině 90.let sledovala některé novináře a publicisty. V reakci na toto prohlášení pověřilo Parlamentní kontrolní grémium Gerharda Schäfera, aby celou záležitost prošetřil. Jak ale uvedl pro zpravodajský server Netzeitung jeden z členů tohoto kontrolního orgánu Hans-Christian Ströbele, netušili poslanci, že ve hře nebylo pouze sledování novinářů, ale také jejich aktivní spolupráce s BND.
Nabízí se pochopitelně otázka: co o tom všem věděla spolková vláda? Současný kabinet velké koalice pod vedením Angely Merkelové tvrdí, že nic. Tedy že se o celé věci dozvěděl až loni v listopadu. Jak uvedl kabinet v pátečním prohlášení, neexistují také žádné indicie, které by napovídaly, že by o sledování novinářů v 90.letech věděla někdejší rudo-zelená koalice Gerharda Schrödera, nebo ještě předtím kabinet CDU a FDP Helmuta Kohla.
Poslanec za stranu Zelených Hans-Christian Ströbele to však vidí jinak. Podle něj je pravděpodobné, že kancléřský úřad byl v 90.letech o aktivitách BND informován. Jak Ströbele napsal pro sobotní vydání Berliner Zeitung, bude prosazovat, aby byl vyšetřením celé záležitosti na půdě Bundestagu pověřen zvláštní vyšetřovací výbor. Pro ustavení takového výboru musí hlasovat čtvrtina všech poslanců. Za tímto účelem by se tedy musely spojit všechny tři opoziční strany, tedy Zelení, Levicová strana/PDS a FDP.
Současný šéf BND Ernst Uhrlau se v pátek za porušování práva ze strany svého úřadu oficiálně omluvil. Spolková vláda minulý týden oznámila, že proti některým zaměstnancům rozvědky povede disciplinární řízení. Vláda chce také prosadit, aby byly v zahraniční rozvědce zavedeny nové služební předpisy. Jak ale konstatoval berlínský list Die Tageszeitung, skandálem je především skutečnost, že existují novináři ochotní stát se špicly tajných služeb. Také německý veřejnoprávní rozhlas Deutschlandfunk je přesvědčen, že se jedná o závažnou novinářskou aféru. Mnohé proto nasvědčuje tomu, že poslední slovo v celém skandálu ještě řečeno nebylo.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.