Němcům vlastně první světovou válku v Rusku vyhrál německý agent Lenin, míní historik Jakl. Den válečných veteránů je symbol tragédie

V. I. Lenin
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V. I. Lenin

Proč si Den válečných veteránů připomínáme zrovna 11. listopadu? Podle historika Vojenského historického ústavu Tomáše Jakla je to připomínka největší tragédie lidstva.

Tak totiž jde označit 1. světová válka. „V den prvního výročí příměří z roku 1918 pořádal britský král recepci na velvyslanectví v Londýně, a to na počest francouzského prezidenta. Právě tyto dvě země byly touto katastrofou zasaženy nejvíc,“ popisuje vznik významného dne historik.

Den příměří, kterému se pak začalo říkat různě, je tak od toho okamžiku státním svátkem nebo významným dnem v nejedné zemi.

„Třeba v Belgii, která se stala symbolem boje malého národa proti agresi silnějšího souseda, ale i v zemích Commonwealthu (tj. Společenství národů včetně bývalých dominií a kolonií Spojeného království) atd.“

Proč vlčí mák?

Symbolem tohoto dne veteránů je vlčí mák, což je ale vlastně symbol finanční sbírky pro válkou postižené – od veteránů, vdov až po děti a rodiče padlých. Proč zrovna vlčí mák? „To kvůli básni kanadského lékaře Johna McCraea, který sloužil na západní frontě. Ale báseň Na flanderských polích, kterou mu otiskli v roce 1915, napsal krátce po pohřbu přítele zraněného v boji. Je to vlastně symbol věčného života všech, co zemřeli pro obranu své vlasti a civilizace.“

Česko se ale k ostatním zemím připojilo teprve před pár lety, v roce 2001. „Protože v meziválečném Československu byl nejvýznamnější svátek 28. říjen, tedy Den vzniku samostatného státu. Po 300 letech nesvobody a přežívání v jiném státním útvaru. Taky to bylo pouhé dva týdny před koncem první světové války… Takže pro nás důležité události proběhly dřív.“

Další svátek, který celosvětovou vzpomínku na veterány léta překrýval, je připomínka všech zemřelých, tzv. dušičky. Po 2. světové válce a už v době socialismu zastínil 11. listopad další den, a to 7. listopad, který se slavit musel – Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR).

Lenin: německý agent?

Výstřel z ruského křižníku Aurora se stal symbolem bolševické revoluce a ve školách nám bylo do hlav vtloukáno, že „to byl počátek nové světlé kapitoly dějin lidstva. Přestože to byl den, kdy Německo, pomocí svého agenta Lenina, porazilo Rusko v 1. světové válce. A zas tam byla kolize, protože VŘSR bylo vydáváno za nejdůležitější a nebylo žádoucí, aby se v jeho blízkosti slavil jakýkoli jiný svátek.“

A pokud se ptáte, proč se Říjnová revoluce (z 25. října 1917) slaví v listopadu, pak šlo o posun dní v juliánském kalendáři tehdy platném v Rusku, který ale bolševik zrušil.   

Za Rakouska-Uherska byli ti, kterým dnes říkáme veteráni, spíš považováni za válečné vysloužilce, tedy muži neschopní boje. Za první republiky tady byla silná legionářská tradice, kdy se podle Jakla i oprávněně, považovali za nositele myšlenky samostatného československého státu.

Legionáři

„Protože naše dobrovolnická armáda vznikla dřív než Československo samotné… Současně s legionáři tak vysloužilci zakládali nejrůznější spolky… Po 2. světové válce tuto snahu ale narušila snaha socialistického státu kontrolovat veškerý společenský život… a vznikl svaz protifašistických bojovníků, do kterého byly násilím převedeny všechny vojenské spolky.“

Následovala perzekuce těch, co sloužili na „nesprávné straně“, tedy v čs. pozemních nebo leteckých jednotkách na Západě. „Satisfakci jim přinesl až rok 1989, a to i do té doby ponižovaným vojákům z východní fronty. Těm zase škodilo, že byli očitými svědky skutečného dění v SSSR, nebo i těm, co byli léta zavřeni v gulazích,“ dodává Tomáš Jakl.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Martin Matějka.

Spustit audio

Související