Němci žádají stažení jaderných zbraní
Němečtí sociální demokraté ústy svého mluvčího pro odzbrojovací politiku v Bundestagu Rolfa Mützenicha žádají stažení amerických jaderných zbraní. Ten v rozhovoru pro dnešní ranní Deutschlandfunk prohlásil, že již předtím uvítali rozhodnutí Američanů odvézt jaderné rakety ze své základny v Ramsteinu.
Požadavek vyplynul ze zveřejněné studie amerického letectva o bezpečnostních rizicích z deponovaných zbraní ve skladech. Zjištění, že nejsou uskladněny na základě standardů platných ve Spojených státech, vyvolalo v Evropě značné obavy. Velké starosti vzbuzuje též situace v Rusku, které má podle odhadu k dispozici 2000 jaderných zbraní. Ve spolkovém sněmu se již několik let diskutuje o vyřazení všech strategických zbraní a nyní, po zveřejnění americké zprávy, i opoziční liberálové, zelení a leví, žádají stažení jaderných zbraní z Německa. Podstatné přitom je, že tento požadavek nyní vychází z řad vládních sociálních demokratů, kteří jsou ve velké koalici s unionistickými křesťanskými stranami CDU/CSU. Podle jejich experta pro tyto otázky Rolfa Mützenicha by byly jaderné zbraně v případném konfliktu mezi Západem a Východem stejně přebytečné, protože nemají již žádnou funkci. V Německu jsou zcela zbytečné a škoda je, že teprve nyní o tom diskutujeme. Jde o otázku politické vůle a Berlín se pokoušel jak ruskou vládu a především současnou americkou administrativu přesvědčit, že odzbrojení a kontrola zbrojení jsou důležitým krokem ke kooperaci. Bohužel prezident Bush na to nikdy nepřistoupil, a proto musíme mít naději v novou administraci.
Náš pohled směřuje především na Obamu, i když McCain snad také chce něco s bezpečnostní udělat. Evropa může jen přispět k tomu, aby mezi Spojenými státy a Ruskem došlo ke kooperaci. Sociálně demokratický expert pro odzbrojovací politiku míní, že jaderné zbraně by však neměly být pouze odvezeny, ale zničeny. Odvolal se na zkušenosti ze 70. a 80. let minulého století, kdy bylo dosaženo nulového řešení o zbraních středního rozsahu. Proto také na posledním zasedání NATO v Bukurešti sociálně demokratický ministr zahraničí, vicekancléř Frank-Walter Steinmeier ve spolupráci s norskými kolegy prosadil v přijatém dokumentu pozornost na otázku odzbrojení a zbrojní kontroly. Mützenich proto vítá nabídku nového ruského prezidenta učinit opět z Konference o bezpečnosti a spolupráce v Evropě - KBSE bezpečnostní grémium. Musíme proto novou americkou administrativu připravit na tuto diskusi také o problematice protiraketové obrany. Pokud se nám to podaří, budeme na dobré cestě.
Dnešní německý tisk věnuje tomuto problému značnou pozornost. "Ostsee-Zeitung" k tomu podotýká, že by bylo jistě uklidňující nechat zmizet tyto relikvie konfrontace bloků. Důležitější by však bylo diskutovat o skutečných nebezpečích jako je tajný jaderný program Iránu nebo pašování nukleárního materiálu pro výrobu těchto zbraní teroristy a zbrojní závody počínaje Ruskem , Amerikou až po Pákistán na modernizování těchto zbraní. "Münchener Merkur" k tomu poznamenává, že vlastní nebezpečí od jaderných zbraní pochází v jejich držení režimy, které jsou buď nestabilní nebo sledují extrémní politické cíle jako Severní Korea, Pákistán nebo Irán. Proto klíč k bezpečnosti Evropy a světa leží v striktní kontrole tohoto ďábelského nástroje a nikoliv v několika starých bunkrech někde v Německu.
"Westdeutsche Allgemeine" se táže, co dělají politici s americkými jadernými zbraněmi skladovanými v Německu, které mohou zabít miliony lidí a jsou zřejmě špatně střeženy? Přou se o to, zda se mají odstranit nebo raději ponechat pro odstrašení. Po zhroucení východního bloku je toto ospravedlnění zcela překonáno. Proti reálnému nebezpečí současného světa, hladu, přírodním katastrofám a terorismu nelze zvítězit jadernou zbraní - uzavírá svou úvahu německý list.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.