Někteří lidé si myslí, že konají dobro, i když páchají zlo, říká autor knihy Český bestiář, která mapuje osudy kolaborantů
Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět vydal knihu Český bestiář, která sleduje osudy Čechů, kteří se během dob protektorátu i socialismu rozhodli spolupracovat s tehdejším režimem a přivedli do vězení nebo na smrt mnoho lidí. „Velká část z nich si myslela, že konají dobro a bojují proti zlu,“ vysvětluje Padevět pro Český rozhlas Plus.
Český bestiář představuje osm životních příběhů konfidentů gestapa nebo StB. „Fascinuje mě především bizarnost těchto osudů,“ vysvětluje Padevět. Domnívá se proto, že by si všechny tyto osudy zasloužily film.
I když jsou všechny příběhy odlišné, spojuje je to, že si téměř všichni muži do smrti mysleli, že konají dobro a přispívají k rozkvětu. „Tohle mi došlo až při psaní knihy,“ přiznává Padevět. „Někteří lidé, kteří z našeho pohledu konají zlo, jsou přesvědčení, že konají dobro,“ pokračuje.
Čtěte také
Takoví byli podle něj například komunisté, kteří připravovali převrat v roce 1948. „Jenže světlé zítřky jsou většinou na něčí úkor,“ připomíná nakladatel. Zvláště ty komunistické jsou podle něj na úkor kohokoliv.
„Pokud jste během protektorátu nebyli Žid nebo Rom, měli jste velkou šanci, že přežijete. V padesátých letech si ale nemohl být jistý nikdo,“ tvrdí.
Jeden ze zmíněných příběhů je osud Miloše Cetla – profesionálního vojáka, který za první republiky odešel z armády a živil se jako podvodník. Během druhé světové války se přidal k nacistům a natočil film propagující německé vojáky na východní frontě.
Po válce se živil jako falešný převaděč, který místo toho, aby lidem pomohl utéct z totalitního Československa, dovedl je přímo do náruče Státní bezpečnosti.
Životní osudy popisované v knize Český bestiář spojuje také to, že jde o příběhy „obyčejných lidí“. Ti totiž podle spisovatele umožňují diktátorům chopit se moci a dovolují, aby se na ně nabalovali další lidé. Kromě takzvané „tiché většiny“ jsou pro totalitní režimy ale důležitější jeho vykonavatelé na nejnižší úrovni.
Jak dopadl Miloš Cetl a proč je pod jiným jménem občas uváděn jako bojovník proti komunismu? Jde pochopit některé motivy, které vedou ke spolupráci s totalitními režimy? Poslechněte si celou Osobnost Plus nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Expert: Madurův režim je odolný, má na své straně armádu a milice. I šéfka opozice vyzývá ke klidu
Nejvyšší volební úřad ve Venezuele označil za vítěze prezidentské volby dosavadní hlavu státu Madura. Venezuelská opozice výsledek odmítla uznat, ale vyzývá k opatrnosti.
-
Agrese německého nacistického režimu a komunistický režim v Rusku rozpoutaly druhou světovou válku
Druhá světová válka probíhala od 1. září 1939 do 2. září 1945, trvala tedy 6 let a 1 den. Zasáhla Evropu, Afriku, Asii, Oceánii i Ameriku.
-
Alexej Navalnyj dosáhl postavení vůdce ruské opozice, Putinův režim ho zničil
„Sám jsem si vybral svůj osud,“ řekl v létě 2013 ruský bloger Alexej Navalnyj. Jaký byl jeho vztah ke zbytku ruské opozice? Proč se vůbec vracel do Ruska?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
