Největší dalekohled na světě

Plocha soustavy dalekohledů bude srovnatelná s dvěma sty fotbalovými hřišti. Citlivost přístroje dokáže zachytit televizní vysílání případných civilizací z nejbližších hvězd.

Projekt dalekohledu SKA je v samotném počátku. V příštích čtyřech letech proběhne za účasti mnoha astronomů z celého světa důkladná studie technických parametrů, jak má dalekohled vypadat. Pokud se vše podaří, radioteleskop bude moci zkoumat vesmír v kvalitě, o jaké se nám zatím ani nesnilo. Dalekohled může rozhodující měrou přispět k zodpovězení zásadních astronomických otazníků "Co je to temná hmota?" nebo "Jak vznikly galaxie?"

Největší teleskop světa bude sledovat radiové záření, které lidské oko vnímat nedokáže. Toto záření, ale přesto dobře známe, protože se pomocí něj šíří rozhlasové a televizní vlny. V radiovém oboru září i mnoho vesmírných objektů. Mezi nimi i obrovská mračna vodíku, kterými je vesmír doslova poset. Záření vodíku je velice slabé, takže pro jeho zachycení je třeba velkého dalekohledu. Teleskop SKA dokáže rozpoznat až miliardu galaxií. Z pozorování pak vědci určí jejich hmotnost.

Výstavba dalekohledu a technická náročnost jsou daleko za hranicemi možností jednotlivých států, které musí spojit své lidské i technologické zdroje a vybudovat dalekohled ve společném úsilí. Účastnit se budou Austrálie, Jižní Afrika, Kanada, Indie, Čína a USA spolu s evropskými zeměmi.

Evropské země budou mít za úkol sestrojit přijímače radiového záření. Ty jsou podobné radarovým systémům v letadlech. Celkové náklady na vývoj a stavbu se předpokládají ve výši 1 miliardy dolarů. Téměř třetinu finančních prostředků na vývoj teleskopu přislíbila Evropská komise, další třetinu USA a o zbytek se podělí další účastnické státy.

Jak si můžeme teleskop představit? Především musíme zapomenout na klasický tubus a čočky, které známe u dalekohledů běžně dostupných v prodejnách. Takovéto dalekohledy radiové záření zachytit vůbec nedokáží. Radioteleskop se nejvíce podobá přijímači satelitních televizních stanic. Jenom jeho "talíř" má průměr až několik desítek metrů, stojí na kovové konstrukci a lze ho natáčet na různá místa oblohy.

Z technického hlediska je jednodušší vyrobit dva menší radioteleskopy, než jeden obrovský. Proto začali astronomové skládat radioteleskopy k sobě. Například v Novém Mexiku v USA je na rozloze několika kilometrů postaveno 27 antén. Ty se natáčí jedním směrem a vybrané vesmírné objekty sledují společně. Výsledný obraz ze všech antén skládá počítač a dosahuje se tak velkého rozlišení.

K vybudování radioteleskopu SKA bude zapotřebí území větší jak 1000 kilometrů. Skládat se bude pravděpodobně z několika tisíc antén o průměru 12 metrů. Zatím se nerozhodlo, v jaké zemi bude dalekohled postaven. Uvažuje se o západní Austrálii, Číně, Jižní Africe nebo Brazílii. Antény SKA budou uspořádány do jednoho sta bloků a v každém bloku budou desítky antén. Svým tvarem budou trochu připomínat včelí plástve.

Nový dalekohled otestuje Einsteinovu obecnou teorii relativity. Očekává se řada objevů při pozorování kvazarů (mladé galaxie vysílající ohromné množství energie), pulzarů (rychle rotujících neutronových hvězd) a zbytkového záření vesmíru po Velkém třesku. Radioteleskop snad pomůže vyřešit letitou záhadu tzv. skryté nebo temné hmoty, která působí svou gravitací na ostatní vesmírné objekty, ale nikdo ji zatím nespatřil. Studie bude dokončena do konce desetiletí a astronomové plánují plný provoz dalekohledu v roce 2020.