Nejtěžší prvek antihmoty v laboratoři

Tohoto prvenství dosáhli fyzici z Brookhaven National Laboratory v americkém státě New York, pro úspěšný pokus využili Relativistického urychlovače těžkých iontů (Relativistic Heavy Ion Collider, RHIC). Jádro antihélia-4 obsahuje 4 antičástice: 2 antiprotony a 2 antineutrony. K vytvoření těchto jader bylo nutné v urychlovači udělit jádrům zlata rychlosti jen o něco málo menší, než je rychlost světla, a potom je donutit k miliardám vzájemných srážek. Díky velmi vysoké energii srážek tak vznikl zvláštní stav jakoby velmi „najemno namleté“ hmoty, kterému se říká kvark-gluonové plazma. Toto plazma, v němž se vyskytují jak kvarky, tak i antikvarky, je velmi horké a velmi husté. Dlouhodobě se však neudrží a rychle chladne. Velmi rychle se také mění na obvyklejší stavy hmoty, tj. zejména na protony, neutrony a jim odpovídající antičástice. Vědci ve výsledném shluku tzv. hadronového plynu zjistili přítomnost celkem 18 jader antihélia-4.

Jde o nejtěžší prvek antihmoty, který se zatím vědcům povedlo vyrobit v laboratoři. V přírodě jejich přítomnost zatím nebyla zaznamenána. Pokud by nějaké antihélium ve vesmíru vznikalo přirozenou cestou, muselo by pravděpodobně jít o nám zatím neznámý a přitom výrazný proces. Vše samozřejmě komplikuje fakt, že v našem hmotném vesmíru jakékoliv částice antihmoty prakticky okamžitě při styku s „normálními“ částicemi anihilují. Vědci dále oznámili, že vytvořit ještě těžší jádro „antiprvku“, např. antilithium-6 se šesti antičásticemi, je sice v principu možné, ale už to leží mimo současné technické možnosti urychlovačů.