Nejstarší siréna
Nový fosilní nález zřejmě urovná nesrovnalosti v našich znalostech evoluční historie „mořských krav“. Lebka pravěké sirény z Tunisu podpořila teorii o jejich africkém původu.
Sirény (Sirenia), kterým se také přezdívá ochechule či mořské krávy, jsou jediní býložraví mořští savci. Z jejich řádu dnes přežívá jen několik zástupců: dugong indický (Dugong dugon) a tři druhy kapustňáků (Trichechus sp.), které žijí u pobřeží Afriky, Ameriky a v Karibiku. Sirény jsou adaptovány životu ve vodním prostředí podobně jako kytovci. Přední končetiny získaly tvar pádel, zatímco ty zadní zakrněly. Chybí srst a tepelnou izolaci zajišťuje silná vrstva podkožního tuku. Evoluční historie sirén je však mnohem méně prostudovaná než u kytovců. Důvodem je především nedostatek fosilních nálezů.
Z těch dosavadních víme, že sesterskými skupinami sirén jsou chobotnatci (Proboscidea) a damani (Hyracoidea). Společně tvoří klad Paenungulata. Nejstarší paleontologické nálezy chobotnatců a damanů byly nalezeny v Africe, kde patrně žil společný předek všech tří skupin. Nejstarší a nejprimitivnější sirény Prorastomus a Pezosiren, které žily před 47 až 50 miliony lety v období eocénu, však pocházejí z Jamajky. Tento rozpor zvýrazňovaly i výsledky molekulárních fylogenetických studií, které podporují africký původ sirén.
Nepřehledná situace se nyní zřejmě vyřešila. Francouzští vědci v časopise PLOS ONE popsali novou fosilii lebky sirény z eocénu, která však tentokrát pochází z Tunisu. Výsledky jejího mikrotomografického zkoumání naznačují, že tato siréna je starší a primitivnější než ty, jejichž fosilie byly nalezeny na Jamajce. Objev tak prokázal starobylost sirén v Africe a podpořil teorii o jejich zdejším původu.
Zajímavé jsou i výsledky izotopové analýzy fosilie. Výsledky dřívějších studií naznačovaly, že mořské krávy se životu ve vodě přizpůsobily přímo v mořském prostředí. Siréna z Tunisu však zřejmě nežila v moři, ale ve sladké vodě. Je tedy možné, že poslední společný předek slonů, damanů a sirén pocházel ze sladkovodních bažin.
Zdroj: PLOS ONE
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
