Nejširší na světě jsou pyramidy země draka

7. leden 2016

Jsou vysoké, strmé a zažily pohřby mnoha mocných vládců. Egyptské pyramidy nemusíme dlouho představovat. Podstatně méně známé, i když podobně monumentální jsou ovšem místa posledního odpočinku čínských císařů. Čínské pyramidy se sice nevypínají tak vysoko, světový prim ale drží rozměry horizontálními.

Prastaré civilizace v Egyptě a Číně jsou od sebe vzdáleny tisíce kilometrů, přesto ale najdeme výrazné znaky, které je sbližují. Pyramidy patří mezi ty nejnápadnější. Většina egyptských vznikla oproti asijským kolegyním výrazně dříve – zatímco první čínský císař zahájil stavbu své hrobky až zhruba dvě stě let před naším letopočtem, v říši faraonů už tou dobou bezmála tři tisíce let stará tradice dohasínala v pozměněné podobě. „Nemyslím si proto, že by se vzájemně inspirovaly, nebo že jde o jakousi kulturní výpůjčku, která z Egypta přešla,“ vysvětluje ředitel Českého egyptologického ústavu prof. Miroslav Bárta.

Život po životě

Pyramidy obou civilizací měly stejné základní funkce. Moderně bychom mohli říct, že šlo o impozantní památníky, které upomínaly na velikost a činy zemřelého. Zároveň sloužily jako hrobky, které jejich tvůrci obklopili řadou doplňujících staveb, takže přesnějimůžeme mluvit spíš o složitých pyramidových komplexech. „Tyto pohřební komplexy byly obdobně jako v Egyptě součástí rozsáhlejšího zádušního celku, který sestával z parků se zádušními chrámky, jež obsluhovala celá řada úředníků… bylo tam i jakési skladiště,“ vyjmenovává sinolog Jakub Maršálek, co všechno mělo zemřelému panovníkovi zajistit i na onom světě přesně takové potřeby, jaké měl za života vezdejšího.

Mezi nebem a zemí

Nákladnost stavebních celků s impozantními pyramidami dodnes svědčí o tom, že s oním světem staré civilizace počítaly jako s klíčovou součástí sebe sama. „Staroegyptský král byl podobně jako čínský panovník od okamžiku nástupu do funkce bohem, živoucím bohem, na kterého bozi na nebesích delegovali veškeré pravomoci, takže panovník byl jejich prodlouženou rukou a vše, co dělal na Zemi, bylo vlastně realizací přání božského řádu,“ upozorňuje egyptolog Miroslav Bárta, že staré říše svým stavitelským úsilím vlastně ztělesnily odvěkou potřebu po přemostění mezi nebem a zemí.

Pyramida v lokalitě Kangling (ling = mausoleum), Západní Han, Ping(di), detail severní stěny, rok 2011

Proč právě pyramida?

Stejné duchovní potřeby ovšem ještě nevysvětlují, proč obě říše nezvolily pro místo posledního odpočinku například kopec s krásným sadem navrchu, ale vybraly si právě tvar pyramidy charakteristický čtvercovou základnou a čtyřmi stěnami geometricky tvarovanými do špičky. „Možná to byla geometrie čistých, naprosto neúprosných tvarů, možná to byl stavební kámen, který zaručoval věčnost, takže Egypťané po experimentech s různými kameny zvolili nakonec vápenec,“ domýšlí profesor Bárta.

Jisté je ale pouze to, že Číňané si museli vystačit s podstatně skromnějším stavebním materiálem. „Tím základním pro ně byla od pravěku hlína a dřevo. Kamenná architektura… nechci říci, že by neexistovala, ale je výjimečného rázu.

Zhruba od zlomu letopočtu byl kámen v pohřební architektuře využíván, ovšem pouze v rámci interiéru hrobky. Tam totiž byly různé svatyňky a ty jejich konstrukce byly kamenné,“ doplňuje specialista na čínské dějiny a archeologii Jakub Maršálek.

Pyramidy z udusané hlíny sice neměly egyptsky kvalitní statiku a nemohly si ani dovolit vyčnívat tak vysoko, na druhou stranu ale dosahovaly obdivuhodných šířek. „Samozřejmě že kámen umožňuje výstavbu strmějších stěn, takže se dá dosáhnout větší výšky i na užší základně… naproti tomu hlína má v tomto omezené možnosti. Existuje jednoduché pravidlo, že když nasypete hromádku, tak vám to přirozeně vytvoří určitý sklon, takže díky tomu pak musí být širší základna,“ podotýká Jakub Maršálek. Proto už pyramida prvního císaře, který je považován za sjednotitele Číny, dosahuje při výšce padesáti metrů nejširší základny na světěs rozměry370 a 400 metrů.

Pyramida Han Xiao Yuan Huanghou Ling, lokalita Weiling

Nespolehlivý kompas

Odlišné nejsou jen rozměry a stavební materiály, ale také způsob orientace pyramidových komplexů. Zatímco Egypťané orientovali celky podle pohybu nebeských těles, orientace těch čínských představovala donedávna těžko řešitelnou hádanku. Když se astronom a geodet profesor Jaroslav Klokočník od kolegyně dozvěděl, že okolí městaXi'an [Sian] je na pyramidy bohaté, začal je studovat pomocí dostupných družicových snímků.

Protože tato dokumentace ale ještě nebyla přesná, rozhodl se, že se o orientaci málo známých památníků přesvědčí přímo na místě. Vypravil se je přeměřit v roce 2011. „Byl jsem fascinován, protože jsem nalezl v různých shlucích minimálně stovku pyramid, a to byl začátek… Celý aparát, který jsem předtím používal pro studium pyramid v Mezoamerice a Peru, jsem se rozhodl vyzkoušet také pro Čínu,“ vysvětluje.

Využil tak zvanou Fusonovu hypotézu, která říká, že Olmékové a Mayové orientovali pyramidy ve střední Americe podle kompasu, tj. dle aktuálního magnetického pólu Země.


Texty prof. Klokočníka k orientaci pyramid v Číně i Americe

„Jde o to, že magnetický kompas, střelka kompasu, míří ve směru siločar magnetického pole, tedy zhruba řečeno k severnímu magnetickému pólu, který rozhodně není v tomtéž směru jako severní rotační pól země, řekněme astronomický pól. A navíc tato jeho pozice se v průběhu doby dramaticky mění. Takže i když jsem na jednom a tomtéž místě, tak třeba za sto let už změna orientace podle kompasu může být dvacet stupňů,“ popisuje prof. Klokočník, proč je kompas pro orientaci staveb nedůvěryhodnou pomůckou.

Když přeměřoval orientaci amerických pyramid, zjistil, že jsou od severojižního astronomického směru odkloněny o pět až patnáct stupňů. Tedy příliš na to, aby mohlo jít o stavební nepřesnost. „A když jsme se pak podívali na orientaci pyramid v Číně, tak jsme viděli, že ani ony tímto směrem přesně postaveny nejsou. Okamžitě mi blesklo, že může platit stejná hypotéza jako v Americe,“ vzpomíná geodet a astronom.

V logice hypotézy amerického profesora Roberta Fusona proto koreloval stáří jednotlivých pyramid s tzv. paleomagnetickými daty, tj. se znalostí pohybu magnetického pólu v minulosti. „A zjistil jsem, že to sedí,“ konstatuje profesor Jaroslav Klokočník.

Ve prospěch jeho výsledků hovoří i to, že v době stavby pyramid prvních čínských císařů již Číňané kompas velmi pravděpodobně znali; používali ho nejspíš v rámci nauky Feng-šuej,která orientaci a rozmístění pyramidových komplexů pomáhala určit.

autor: Michal Ježek
Spustit audio