Nejistota na nás dnes ukládá závaží. Bude výzvou, zda strach transformujeme v nenávist, anebo v soudržnost, míní rabín Maxa

David Maxa přiznává, že i on se musel ve svém mládí dostat k židovství, což nebyla jednoduchá cesta.

Čtěte také

Jak EU bojuje s antisemitismem, jak se čistí pražské Stolpersteiny a proč Židé nosí kipu

„V období svého dospívání jsem bral židovství spíše jako něco, co souvisí s minulostí a co bylo nevyhnutelně zničeno. A vůbec jsem si neuvědomoval, že je zde nějaká kontinuita. Měl jsem velké štěstí na lidi, na různé situace, které mě přivedly k tomu, abych to vnímal jinak,“ popisuje.

Vzpomíná přitom, že za posledních 30 let se toho v Česku ohledně židovství hodně změnilo.

„Dneska díky bohu už to není tak jako v 90. letech. Nicméně dokonce i dnes, když vítám mladé lidi v synagoze, když se rozhodnou přijít poprvé objevit svoje židovské kořeny a dozvědět se o nich něco více, se setkáváme s určitými pocity stigmatu, případně strachu, obav atd.“

Nejistá doba

Podle Maxy je dnes atmosféra doby velmi ovlivněna válkou a všeobecným strachem z budoucnosti, který je mnohem silnější, než byl v době jeho dospívání.

Čtěte také

O svitky bylo paradoxně lépe postaráno v období nacismu než komunismu, tvrdí rabín Maxa

„Myslím si, že je pro současnou dobu příznačná také nejistota. Lidé se učí žít jaksi ze dne na den, ne příliš plánovat. Přispívá k tomu složitá ekonomická situace a všechny tyto faktory na nás ukládají jisté závaží, které je cítit ve společnosti mezi lidmi, ať už v synagoze, nebo mimo ni. Je to velká výzva pro náš současný svět a společnost, jestli dokážeme tyto obtížné elementy zpracovat a jestli ten strach transformujeme v nenávist, která je destruktivní, anebo naopak v konstruktivní soudržnost lidí okolo nás,“ míní.

Podle rabína je v současnosti velmi důležité naučit se existovat s nejistotou. „Když se nám to podaří, jsme schopni také přijmout výzvy, které okolo nás stojí,“ říká.

Role komunitního rabína

Jako komunitní rabín má být David Maxa především k dispozici členům komunity a právě tyto otázky s nimi také tematizovat.

Dokonce i dnes, když vítám mladé lidi v synagoze, se setkáváme s určitými pocity stigmatu, případně strachu, obav.
David Maxa

„Koneckonců věřím tomu, že aby rabín byl tzv. up-to-date, aby hovořil k aktuálním tématům, musí tato témata reflektovat ve svých promluvách synagoze a spojovat konkrétní týdenní oddíl Tóry, který je zrovna studován, s nějakou aktuální problematikou.“

Čtěte také

Jak důležité jsou pro židovskou tradici a rituály jídlo, prozradí rabín David Maxa

Druhou část jeho práce zabírá kontakt s veřejností. „Komunita ukazuje určitou připravenost konfrontace s odlišností a musí být schopna s ní vést dialog,“ vysvětluje.

Jeho mottem jako rabína je „Mír a zdar dalekému i blízkému, řekl věčný“. Podle Maxy je v tomto mottu obsažen životní postoj. V originále slovo „šalom“ znamená mír, znamená však také pozdrav, a proto je do češtiny přeložen jako „mír a zdar“.

„Člověk by měl s pozdravem šalom myslet nejenom na lidi, kteří jsou mu blízko názorově fyzicky, ale také na lidi, kteří jsou vzdálenější. Je to taková připomínka toho, že bychom měli mít otevřenou mysl,“ říká.

Poslechněte si celé Hovory v audiozáznamu. Moderuje Eva Hůlková.