Nejhorší nemocnice
Nejvlivnější značkou na světě byl v loňském roce internetový vyhledávač Google. Abychom porozuměli proč, musíme vědět, že společnost Brandchannel položila dvěma tisícům pěti stům dvaceti osmi odborníkům a studentům otázku: "Jaká značka měla v roce 2005 největší vliv na náš život?" V žebříčku vlivných značek následují americký řetězec kaváren Starbuck, IKEA, Skype, španělský módní dům Zara, BMW a tak dále. Ještě je důležité vědět, že studie nehodnotí důvěryhodnost či ekonomickou hodnotu značek, abychom z žebříčku pochopili, že většina respondentů loni cosi hledala na internetu.
S žebříčkem kvality péče v českých nemocnicích je to složitější. Výsledek, podle kterého je nejlepší pražský Ústav pro péči o matku a dítě a nejhorší Úrazová nemocnice v Brně, vychází z kritérií, o kterých se toho moc nezveřejnilo. Euro online, který má materiál Ministerstva zdravotnictví k dispozici, pouze uvádí, že nemocnice, řízené ministerstvem, byly nejprve porovnány jako celek za všechny diagnózy a následně podle padesáti diagnóz pokrývajících šedesát až sedmdesát procent výkonu zařízení.
Taková informace ale člověku s přeraženou páteří či nefunkčním kolenním kloubem nedá odpověď na otázku, zda vyhledat péči brněnské Úrazové nemocnice, anebo raději výtečného pražského Ústavu pro péči o matku a dítě. Rozhodování by usnadnila statistika, kolik přejetých cyklistů či skokanů hlaviček do mělké vody dopravily vrtulníky do nejlepší, a kolik do nejhorší nemocnice. Bez takové informace působí ministerské zjištění dojmem, že se lépe daří v péči o zdravé než o oběti úrazů. Autor této poznámky vděčí naší statisticky nejhorší nemocnici za to, že se díky její skvělé péči nepohybuje na vozíku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
