Nejdřív pandemie, teď válka. „Změny potřebuje člověk pochopit, to dělá skrze média a přátele,“ říká vědkyně

Lidé sice změny zažívají odnepaměti, v posledních několika desítkách let se ale jejich rychlost výrazně proměnila. Takovou obří změnou byl podle odborníků třeba příchod digitálních technologií, které se staly velmi rychle součástí našeho života.

Pokud je situace v našem světě najednou jiná, než jsme očekávali, nebo když změna naruší komfortní zónu člověka, může se začít bát a cítit se ohrožený.  

Aby nás změna – ať už je jakákoliv – vyvedla co nejmíň z míry a abychom se s ní mohli co nejdřív vyrovnat, je potřeba ji pořádně poznat a pochopit, říkají odborníci. 

Abych mohla pracovat se změnou, tak ji musím nějak porozumět.
Veronika Gigalová

„Abych mohla pracovat se změnou, tak ji musím nějak porozumět,“ potvrzuje Veronika Gigalová z Univerzity Palackého v Olomouci z Katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

„Já si tu změnu musím primárně sama pro sebe nějak interpretovat. A to dělám samozřejmě na základě toho, jak to vnímají moji přátelé, jak to vnímají na pracovišti, jak to prezentují média. To jsou všechno socializační faktory, které mi pomáhají změnu vstřebat, interpretovat, akceptovat.“

Termostat na rychlost a obrana proti změně

Podle uznávaného norského antropologa Thomase Hyllanda Eriksena se společnost rychlými změnami ‚přehřívá‘. Člověk se doslova otočí a nic kolem něj není stejné.

Čtěte také

Psycholog o válce: Sledovat zprávy není součást boje, je to pasivita. Udělejte něco aktivního

Eriksen pojem přehřátí používá jako metaforu, kterou si vypůjčil z přírodních věd, a snaží se tím poukázat na neustálé a velmi rychlé změny ve společnosti. Podle něj by lidstvo potřebovalo termostat v podobě nějaké globální instituce, která by vždy upozornila na to, že máme jako lidé trochu zpomalit.   

Přirozené podle Veroniky Gigalové je, že když k nějaké změně dojde, člověk má tendenci se bránit tím, že zjišťuje, v čem je pro něj nová situace negativní. V souvislosti s válkou na Ukrajině ještě přesně nevíme, kam se celá situace vyvine a jaké budou důsledky dosud nejrychlejší uprchlické vlny v Evropě.

Teď teprve přijdou ti, kteří opravdu utíkají před válkou a kteří nemají zázemí. A to nemluvíme o emočních hrůzách.
Veronika Gigalová

„Teď teprve přijdou ti, kteří opravdu utíkají před válkou. A to jsou lidé, kteří nemají zázemí, bude tam šílený ekonomický propad pro ně. A to nemluvíme o emočních hrůzách, protože dosud sem mohli přijít ti Ukrajinci, kteří věděli, že konflikt vypukl, ale nebyli v něm přímo. Teď teprve začnou přijíždět lidé, kteří mohou mít válečná traumata a s tím budeme muset pracovat,“ upozorňuje Gigalová.

Pomoc lidem, kteří museli uprchnout z Ukrajiny, nabídli v Česku už na čtyři desítky psychologů a psychoterapeutů. Seznam se dál rozšiřuje a má českou i ukrajinskou verzi. Pomoc zprostředkovává Česká psychologická aliance pro globální změny. 

Válka i v zaměstnání?

I když se naší země netýká bezprostředně tak jako samotných Ukrajinců, vyvolává válka na Ukrajině u mnohých lidí úzkost, strach, ale taky zlost nebo pocit zmaru. Tyto stresové situace se promítají do našeho chování a můžou ovlivnit i naši práci.

Čtěte také

Děti prchající před válkou cítí úzkost. Buďme k nim vlídní a nechme je vydechnout, říká psycholog

Podle Veroniky Gigalové, která se mimo jiné vztahy v zaměstnání zabývá, se to, co se děje v okolním světě, vždy nějakým způsobem odráží taky v našem pracovním životě. A taková změna geopolitické situace může i v zaměstnání přinášet – třeba kvůli různým názorům – poměrně náročné momenty. 

„Dá se předpokládat, že v rámci neformálních vztahů může docházet k různým proměnám nebo k různým až konfliktům na pracovišti. Zaměstnavatel by s tím by měl tak trochu počítat.“

Zaměstnavatelé musí řešit to, že ti lidé nejsou v pohodě, že mají někde rodiny, které potřebují pomoct.
Veronika Gigalová

Zaměstnavatelé musí taky řešit často úplně nové situace, a to nejen kvůli úbytku zaměstnanců a pracovních sil.

„Musí řešit to, že ti lidé nejsou v pohodě, že mají někde rodiny, které potřebují pomoct. Zažila jsem dokonce zaměstnavatele, který svým zaměstnancům ukrajinské národnosti pomáhal příbuzné dovést sem do českého prostředí, byť věděl, že až se toto stane, jeho zaměstnanci mu odejdou, protože branná povinnost je nejenom zákonem daná, ale i oni sami mají potřebu jít svoji zemi bránit,“ dodává Veronika Gigalová.

Poslechněte si všechny vědecké reportáže.