Nejdeme řeckou cestou, ale musíme zabránit černému scénáři, varuje Hindls z Národní rozpočtové rady

2. listopad 2018

České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Tvrdí to zpráva Národní rozpočtové rady. Podle ní by do roku 2068 při současném nastavení výdajů a stárnutí populace mohl veřejný dluh vzrůst až na 230 procent HDP. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil takovou predikci za neseriózní.

Ekonom Richard Hindls jako jeden z autorů zprávy upozorňuje, že materiál má být podnětem pro zahájení debaty, aby se černý scénář nenaplnil. „Netroufáme si říci, že by to byla prognóza. Myslíme si ale, že to je nejpravděpodobnější vývoj,“ uvádí s tím, že ve zprávě se často používá podmiňovací způsob.

Nejsme Řecko a hrubě se mi nelíbí interpretace, že jdeme řeckou cestou. Nejdeme. Ale pojďme se bavit o tom, jak zůstat Českem.
Richard Hindls

Česko má v současnosti šestý nejnižší veřejný dluh v Evropě na úrovni 35,3 procent HDP. Není ve světle těchto údajů neseriózní strašit obyvatele vysokým zadlužením, jak tvrdí premiér?

„Nevymezujeme se vůči současnému stavu financí. To číslo může vypadat děsivě, ale když se podíváte na konvergenční zprávu ministerstva financí, tak se od nás příliš neliší. V Evropě je 27 rozpočtových rad, nemá ji snad jen Polsko, a výsledky vycházejí podobně,“ tvrdí Hindls.

Za 15 let bude problém

Ivan Hoffman: Premiéra Národní rozpočtové rady

České mince, peníze

Národní rozpočtová rada, nezávislý orgán střežící rozpočtovou odpovědnost státu, se představila svou první Zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Vysvětluje, že zatímco dnes důchody tvoří asi 7 procent HDP, v budoucnu to bude zhruba dvojnásobek. Růst budou i výdaje na zdravotní péči, za 50 let totiž má být třetina obyvatel v postproduktivním věku. Česko se také zavázalo ke zvyšování výdajů na obranu a dlouhodobým faktorem je i růst platů a výdajů na obsluhu zvětšujícího se veřejného dluhu.

Podle pravidel Evropské unie by dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP, Národní rozpočtová rada ale doporučuje nepřekračovat 40 procent.

„Premiér má pravdu, že současných 35 procent je velice dobrou zprávou. Zhruba do let 2030–33 se nic neděje. Ale pak odejdou do důchodu silné ročníky ze 70. let a situace se začne zhoršovat. K prolomení hranice by mohlo dojít okolo roku 2048, výrazně by narostly úroky a my bychom se dostali do potíží,“ varuje někdejší rektor Vysoké školy ekonomické.

autoři: Vladimír Kroc , ert
Spustit audio

Související