Nedostatek odborníků i velké stigma. Péče o duševní zdraví se musí stát politickým tématem, říká neurovědkyně Salomonová

Čtěte také

Deprese a sebepoškozování dětí začalo za covidu a prohlubuje se dál

Neurovědkyně Marie Salomonová, která je spoluzakladatelkou organizace Nevypusť duši, působí jako členka Národní rady pro duševní zdraví, která nedávno vznikla a má přispět ke zlepšení péče o duševní zdraví. I přesto je však stav této péče v Česku špatný.

„Jako uživatelé péče i nevládní organizace musíme tlačit na to, aby se situace zlepšovala. A ničím jiným než společenským tlakem to teď změnit nemůžeme. Důležité je říct, že nedostatek psychiatrů a psychologů například v péči o děti je dlouhodobé téma a nedá se zlepšit ze dne na den,“ popisuje Salomonová.

Špatně nastavené vzdělávání psychologů

Jedním ze zásadních problémů je přitom nedostatek odborníků, který je podle Salomonové výsledkem nevhodně nastaveného vzdělávání psychologů. Vedle nízké finanční atraktivnosti práce ve zdravotnických zařízeních je překážkou například i náročnost studia, které nekončí jen získáním titulu z psychologie po pěti letech studia.

Čtěte také

Stigma duševního onemocnění se pomalu vytrácí. Napomohl tomu i covid, míní psychoterapeutka Votavová

„Aby absolventi mohli pracovat ve zdravotnických zařízeních, musí se přihlásit do dalších kurzů, ideálně i do psychoterapeutického výcviku. To všechno si hradí sami. A takový dobrý psychoterapeutický výcvik stojí zhruba 250 tisíc korun. A když ve 26 letech končíte školu a chcete třeba zakládat rodinu, takovými financemi většinou neoplýváte,“ komentuje současný stav Salomonová.

Podle ní musí být zlepšení péče o duševní zdraví cílem vlády, a tím pádem se to musí stát politickým tématem. „Začíná se o tom čím dál víc mluvit, což je dobrý start, ale pořád je to málo,“ říká.

Jak pečovat o duševní zdraví

Organizace Nevypusť duši se snaží pomocí kurzů a přednášek šířit prevenci nejen na školách. Mladé lidi učí psychohygieně, velká část z nich už ale nějakou zkušenost s duševní nepohodou má.

Nemáte ještě dvě hypotéky a za sebou rozvod, tudíž se nemůžete cítit špatně – takové věty pořád ještě používá mnoho dospělých.
Marie Salomonová

„Bavíme se o tom, jak zvládat zátěžové situace nebo situace, kdy mi už opravdu není dobře. Mluvíme o tom, jak zvládnout úzkosti, panickou ataku a na koho se obrátit, když řeším něco náročného. Zmiňujeme i krizové linky a jak to chodí v ordinaci psychologa nebo psychiatra,“ popisuje Salomonová.

Čtěte také

Týden na izolaci i dva dny přikurtovaný na lůžku. Kde se zadrhla reforma péče o duševní zdraví?

Varuje i před přístupem rodičů, kteří v některých případech můžou stav svých dětí bagatelizovat. „Nemáte ještě dvě hypotéky a za sebou rozvod, tudíž se nemůžete cítit špatně – takové věty pořád ještě používá mnoho dospělých pro to, aby nějak shodili to, čím si mladí lidé procházejí,“ říká.

Na druhou stranu si však podle ní spousta rodičů v tomto směru vede dobře. Hlavním cílem je totiž ochota přijmout, že má dítě nějaký problém. To může být pro spoustu rodičů těžké, protože si nechtějí připustit, že je jejich potomek třeba nemocný. Doteď se taky s duševním zdravím pojí velké stigma, které je u nás mnohem vyšší než v některých západních zemích.

Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Lucie Vopálenská.